Žába Videa

Skleněná žába

Thu 09 Jan 2025 11:15:00 +0200

Skleněné žáby (Centrolenidae) jsou fascinující obojživelníci žijící v tropických lesích Střední a Jižní Ameriky, známí především díky své průhledné kůži na břišní straně těla, která odhaluje jejich vnitřní orgány, jako jsou srdce, játra a střeva. Tato jedinečná vlastnost jim slouží jako účinná forma kamufláže, která je chrání před predátory. Díky průhlednosti se dokážou lépe splynout s okolím, například s listy, na kterých často odpočívají. Jejich tělo odráží zelené odstíny okolní vegetace, což ztěžuje jejich odhalení, zejména zespodu, kde se jejich stíny stávají méně výraznými. Navíc se často nacházejí na spodní straně listů, kde jsou chráněny před přímým slunečním světlem i pohledem predátorů. Kombinace průhlednosti, zeleného zbarvení a strategického chování činí ze skleněných žab mistry přirozené kamufláže, což jim pomáhá přežít v jejich přirozeném prostředí.

Hříčka přírody

Sun 17 Nov 2024 00:00:00 +0200

Potravní řetězec

Thu 08 Aug 2024 01:02:00 +0200

Létající žába

Sun 16 Jun 2024 10:43:00 +0200

Doporučujeme zapnout zvuk!

Neplacení nájmu

Tue 19 Apr 2022 00:08:00 +0200

Když jste v prodlení s nájmem, může vás pronajímatel rychle vystěhovat...

Had vs. žába

Fri 01 Apr 2022 12:00:00 +0200

Kdo vyhraje epický souboj?

Rozmnožování Pipy americké

Tue 04 Feb 2020 20:00:00 +0200

Jihoamerická vodní žába Pipa americká, která je známá především pro svůj způsob rozmnožování. Při kladení vajíček plavou oba partneři v podivných akrobatických obratech vzhůru ode dna a zpět. Při klesání uvolňuje samička několik vajíček, která se zachytí o samečkovo břicho. Ten je oblastí kloaky (rozšířená část konečníku, do něhož je vyústěna trávicí, vylučovací a často i rozmnožovací soustava) tlačí dopředu na její hřbet a přitom je oplodňuje. Na dně pak zamačkává vajíčka do naběhlé žláznaté hřbetní kůže samice. Celý vývin zárodků probíhá v kožních komůrkách krytých svrchu poloprůhledným víčkem. Malé (cca 2 cm), zcela vyvinuté žabky vylézají z otvorů na hřbetě samice po 77 – 136 dnech.

Žabí otec roku

Fri 11 Oct 2019 16:00:00 +0200

Sameček malé žáby Nosatky Darwinovy se zvláštním způsobem stará o své mladé. Samička nejprve naklade až 40 vajíček do uschlého listí. Sameček je poté hlídá 3–4 týdny, než se v nich začnou hýbat vyvíjející se embrya. Poté je pozře a uchovává je ve svém rezonančním měchýřku. Pulci se vylíhnou asi po třech dnech a sameček je nadále nosí v měchýřku, kde jsou vyživováni ze žloutkového váčku a z výměšků stěny měchýřku, až do své proměny. Poté jednoduše vyskočí z otcovy tlamy a zmizí. Tyto žáby z podčeledi nosatkovitých (Cycloramphinae) žijí v okolí vodních toků v lesnatých oblastech Chile a Argentiny.

Starostlivý skokan

Wed 22 May 2019 12:00:00 +0200

Samec Skokana volského (Lithobates catesbeianus) udělá svým dusícím se potomkům cestu k vodě. Vajíček s pulci naklade samice až 20 000.

Pablatnice nosatá

Fri 15 Mar 2019 15:00:00 +0200

Pablatnice nosatá (Megophrys nasuta) je suchozemská, suchému listu podobná žába. Vyskytuje se ve vlhkých, nížinných až podhorských deštných lesních porostech od jižního Thajska přes Malajsii a Singapur, až po ostrovy Sumatru a Borneo. Žije v blízkosti malých sladkovodních toků nebo stojatých vod, které jsou nezbytné pro její rozmnožování. Do vody totiž vstupuje právě jen při něm.

Kůži mají hladkou a v odstínech šedé, červenohnědé nebo hnědé barvy a na spodní části těla navíc doplněnou hnědými skvrnami. Také připomíná suché spadlé listy, ve kterých nejčastěji tyto žáby žijí a pokud se nepohybují, jsou prakticky k nenalezení. Jsou velmi plaché a v případě ohrožení znehybní a splynou s okolím. Pablatnice žijí osamoceně a partnera si hledají jen v období páření.

Samice dorůstají velikosti až 16 cm, samci pak měří kolem 10-12 cm. Živí se hmyzem, pavouky, měkkýši, kraby ale i menšími žábami, hlodavci nebo ještěrkami.

Skleněné žáby

Mon 04 Feb 2019 14:00:00 +0200

Žáby rosněnky (rod Hyalinobatrachium) patří k tzv. "skleněným žábám". Na břiše mívají průhlednou kůži, takže jsou jim vidět některé vnitřní orgány. Nově objevené rosněnce Hyalinobatrachium yaku, kterou přírodovědci našli v amazonské džungli na území Ekvádoru, je vidět i její tlukoucí srdce. Rosněnky dorůstají velikosti kolem 3 cm, jsou dravé a vedou osamělý noční život. Pohybují se jen po malém území a do vody, okolo které žijí, nelezou. Jejich zdrojem potravy jsou hlavně hmyzáci.

Co se týče páření, trvá kolem 3 hodin a dochází k němu večer. Samice uvolní přibližně 20 až 50 vajíček, která jsou následně oplodněna samcem. Ráno samice přenese asi centimetrová vajíčka do "želatinového" hnízda. Ta jsou přilepená většinou na horní straně listů až 3 m nad vodou. Po osmi až dvaceti dnech se z vajíček vylíhnou pulci a následně spadnou přímo vody.