Výzkum Videa

Díra v ledovci

Wed 20 Jan 2021 21:00:00 +0200

ANTARKTIDA: Spouštění kamery do 650 metrů hlubokého vrtu v ledovci Filchnera-Ronneové, který se nachází v jižní části Weddellova moře a je to druhá největší plocha ledu na Zemi (rozkládá se na ploše 430 000 km²). Vrt slouží k výzkumu vlivu globálního oteplování na Antarktidu.

Into the Inferno

Mon 16 Mar 2020 11:00:00 +0200

Úryvek z dokumentárního filmu Into the Inferno (2016) německého režiséra Wernera Herzoga.

Maurice a Katia Krafft byli francouzští vulkanologové, kteří zemřeli 3.června 1991 poté, co byli zasaženi pyroklastickým mrakem z japonské sopky Unzen. Spolu s nimi zahynulo 40 vědců a novinářů, kteří je doprovázeli. Krafftovi zasvětili svůj život výzkumu, fotografování a filmování sopečných erupcí. Pracovali vždy spolu a pohybovali se v nebezpečné blízkosti kráterů chrlících popel a lávu. Podařilo se jim zdokumentovat více než 150 erupcí vulkánů z různých koutů světa (Itálie, Afrika, Indonézie, Japonsko, Aljaška, Střední a Jižní Amerika, Island), byli autory mnoha článků a publikací. Kromě toho vystupovali v televizi, pořádali populární a naučné přednášky, doprovázené svými filmy. Zdůrazňovali, aby nebylo podceňováno varování před blížící se erupcí, a přesvědčovali obyvatele, žijící na úpatí probouzející se sopky, o nutnosti evakuace jako jediné možnosti záchrany.

V roce 1973 se expedice vulkanologů, vedená Mauricem Krafftem, zasloužila o včasnou evakuaci obyvatel islandského městečka Haimaei před erupcí sopky Helgafel (Eldfel), takže nepřišel o život ani jeden člověk. Přednáškami o nebezpečnosti erupcí a promítáním filmů zachránili Maurice a Katia desetitisíce lidí i na Filipínách, když se po šesti stech letech chystal v dubnu 1991 k obrovské erupci vulkán Pinatubo. Lidé, žijící na jeho úpatí, neměli s předchozími erupcemi žádné zkušenosti a proto varování vulkanologů nebrali vážně. Až teprve Krafftovi dokázali svými strhujícími projevy a filmy, zachycujícími ničivé erupce a jejich následky, přesvědčit filipínské úřady o hrozícím nebezpečí a nutnosti evakuace.

Test havárie Boeingu 720

Sat 07 Mar 2020 14:00:00 +0200

Na konci roku 1984 provedla NASA a Federální letecká správa experiment, při kterém úmyslně havaroval dálkově ovládaný proudový letoun Boeing 720 (naplněný figurínami pro nárazové testy) v poušti Mojave. K plánování a přípravě této zkoušky přispěla výzkumná střediska NASA Ames, Langley, Dryden Flight Research Center, FAA a General Electric.

Akrobatický robot

Thu 26 Sep 2019 08:00:00 +0200

USA: Akobatické kousky robota Atlase, který je vyvíjen společností Boston Dynamics ve spolupráci s agenturou DARPA (Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty). Tento vounohý humanoidní robot je vysoký 1,88 m, váží 156,5 kg a má sloužit pro vyhledávání a záchranu osob.

15 let na Marsu

Wed 16 Jan 2019 08:00:00 +0200

Dne 25. prosince 2003 vstoupila sonda Mars Express od ESA (Evropská kosmická agentura) na oběžnou dráhu kolem rudé planety. První snímky začala pomocí stereokamery s vysokým rozlišením HRSC (High Resolution Stereo Camera) pořizovat již dva týdny poté. Za 15 let a provedení více než 4 000 oběhů sonda Mars Express zůstává ve skvělém stavu a všechny přístroje pracují podle předpokladů. Stereokamera HRSC neustále mapuje povrch planety s nevídaným rozlišením a posílá množství úžasných fotografií.

Přístání Čchang-e 4 na Měsíci

Mon 14 Jan 2019 13:00:00 +0200

3.ledna 2019 přistála na odvrácené straně Měsíce (jako první v historii) čínská lunární průzkumná sonda Čchang-e 4, která byla vypuštěna 7. prosince 2018. Provozovatel a hlavní dodavatel mise je Čínská národní vesmírná agentura (CNSA).

Vzhledem k tomu, že se sonda nachází na straně Měsíce, která je trvale odvrácena od Země, není přímá komunikace s pozemským řídícím střediskem možná. Spojení udržuje satelit, který Čína již v květnu vyslala na oběžnou dráhu v soustavě Země-Měsíc.

Odvrácená strana Měsíce směřuje od Země a je poměrně neprobádaná. Žádná sonda ani průzkumný modul tam dosud nepřistály. Tato oblast na přírodním satelitu Země je hornatá, zvlněná a posetá krátery, na rozdíl od opačné strany, kde jsou i rovinaté oblasti vhodné pro přistání.

Na palubě sondy jsou přístroje ke geologickému průzkumu a k biologickým experimentům. Dále také brambory a semena plevelné rostliny zvané huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), kterou vědci vzhledem k její nenáročnosti a krátké generační době používají jako modelový organismus. Číňané chtějí zjistit, zda je možné pěstovat rostliny v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace. K biologickým experimentům dopravila sonda na Měsíc také vajíčka bource morušového.