<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>



			

<rss version="2.0">
<channel>
	<title><![CDATA[Krátkometrážní Videa]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/tags/kratkometra-ni/</link>
	<description><![CDATA[]]></description>
	<lastBuildDate>Tue 28 Apr 2026 06:03:10 +0200</lastBuildDate>
	<item>
	<title><![CDATA[
		Příjezd vlaku v roce 1895
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/9796/prijezd-vlaku-v-roce-1895/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/9796/prijezd-vlaku-v-roce-1895/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/9000/9796/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;Rus &lt;strong&gt;Denis Shiryaev&lt;/strong&gt;&nbsp;vylep&scaron;il 50sekundov&yacute; něm&yacute; film &lt;em&gt;&#34;Př&iacute;jezd vlaku do stanice La Ciotat&#34;&lt;/em&gt;, kter&yacute; v roce 1895 natočil Louis Lumi&egrave;re (bratři Lumi&egrave;rov&eacute; patřili mezi prvn&iacute; filmov&eacute; tvůrce). Film byl&nbsp;poprv&eacute; prom&iacute;t&aacute;n v 6. ledna 1896 v Pař&iacute;ži a zobrazuje př&iacute;jezd vlaku do stanice ve francouzsk&eacute;m př&iacute;mořsk&eacute;m městě La Ciotat. Jako vět&scaron;ina tehdej&scaron;&iacute;ch filmů bratř&iacute; Lumi&egrave;rov&yacute;ch se i Př&iacute;jezd vlaku skl&aacute;d&aacute; jen z jednoho z&aacute;běru z každodenn&iacute;ho života.&nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Shiryaev film zmodernizoval pomoc&iacute; softwaru pro &uacute;pravu videa a uměl&eacute; inteligence. Ze 16-18 sn&iacute;mků za sekundu udělal 60 sn&iacute;mků za sekundu (ve 4K kvalitě), a to zejm&eacute;na anal&yacute;zou pixelů a vylep&scaron;en&iacute;m rozmazan&yacute;ch detailů.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Video ve 4K:&nbsp;&lt;a href=&#34;https://www.youtube.com/watch?v=3RYNThid23g&#34;&gt;https://www.youtube.com/watch?v=3RYNThid23g&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Fri 07 Feb 2020 12:00:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/9796/prijezd-vlaku-v-roce-1895/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Skinheads v České Republice v 90. letech
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/6084/skinheads-v-ceske-republice-v-90-letech/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/6084/skinheads-v-ceske-republice-v-90-letech/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/6000/6084/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;Kr&aacute;tk&yacute; dokument&aacute;rn&iacute; sn&iacute;mek režis&eacute;ra &lt;strong&gt;Roberta Sedl&aacute;čka&lt;/strong&gt;&nbsp;z roku 1998, kter&yacute;&nbsp;mapuje prvn&iacute; v&yacute;skyty pravicov&yacute;ch extr&eacute;mistů v Česku. Svou roli si tu zahr&aacute;la i dnes už zanikl&aacute; kapela Orl&iacute;k v čele s &lt;strong&gt;Danielem Landou&lt;/strong&gt; a &lt;strong&gt;Davidem Mat&aacute;skem&lt;/strong&gt;. Film nen&iacute; až tak o skutečn&eacute;m hnut&iacute; skinheads, ale sp&iacute;&scaron;e o chlapc&iacute;ch, kteř&iacute; propaguj&iacute; rasovou nesn&aacute;&scaron;enlivost, xenofobii a neonacismus.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;V Čech&aacute;ch a na Moravě se objevilo skinheadsk&eacute; hnut&iacute; v polovině osmdes&aacute;t&yacute;ch let 20. stolet&iacute; ve velmi zmaten&eacute; podobě, kter&aacute; spojovala anarchistick&eacute; i fa&scaron;istick&eacute; symboly s odporem vůči komunismu i st&aacute;tu. To bylo způsobeno železnou oponou, přes kterou proch&aacute;zely informace ve velmi filtrovan&eacute; podobě. Po roce 1989 se skinheadsk&eacute; hnut&iacute; vyprofilovalo nejprve rasisticky a velmi brzy pře&scaron;lo do neonacistick&eacute; pozice.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;V průběhu devades&aacute;t&yacute;ch let vznikly i prvn&iacute; z&aacute;rodky SHARP a apolitick&yacute;ch skinheads. V důsledku spojen&iacute; č&aacute;sti neonacistick&yacute;ch skinheads s politickou sc&eacute;nou koncem 20. stolet&iacute; do&scaron;lo k v&yacute;razn&eacute;mu poklesu počtů neonacistů použ&iacute;vaj&iacute;c&iacute;ch vysloveně skinheadskou image.&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Fri 04 Jan 2019 14:00:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/6084/skinheads-v-ceske-republice-v-90-letech/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Útok mrtvých: Osovets
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/5735/utok-mrtvych-osovets/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/5735/utok-mrtvych-osovets/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/5000/5735/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;Uk&aacute;zka z kr&aacute;tk&eacute;ho filmu &Uacute;tok mrtv&yacute;ch: Osovets, kter&yacute; ke 100.v&yacute;roč&iacute; od konce 1.světov&eacute; v&aacute;lky vydal mezin&aacute;rodn&iacute; hern&iacute; v&yacute;voj&aacute;ř a vydavatel&nbsp;Wargaming Public Co Ltd (např. World of Tanks). &#34;&Uacute;tok mrtv&yacute;ch&#34; se t&eacute;to v&yacute;znamn&eacute; bitvě ř&iacute;kalo proto, že Němci si skutečně mysleli, že na ně &uacute;toč&iacute; mrtv&iacute; Rusov&eacute;. Pevnost Osowiec nedok&aacute;zali 11 měs&iacute;ců dob&yacute;t silou a tak 6.srpna 1915 použili smrt&iacute;c&iacute; plyn (směs chloru s bromem).&nbsp;&nbsp;Rusov&eacute; v t&eacute;to době je&scaron;tě nebyli vybaveni &uacute;činn&yacute;mi plynov&yacute;mi maskami a jejich ztr&aacute;ty byly obrovsk&eacute;. Ke ztichl&eacute; kouřem zahalen&eacute; pevnosti, se vydalo několik tis&iacute;c Němců v plynov&yacute;ch mask&aacute;ch, kteř&iacute; si byli jisti v&iacute;tězstv&iacute;m. Na někter&yacute;ch m&iacute;stech překročili prvn&iacute; i druhou linii opevněn&iacute;, v tom se začala zd&aacute;nlivě mrtv&aacute; pevnost br&aacute;nit. Zb&yacute;vaj&iacute;c&iacute; ru&scaron;t&iacute; voj&aacute;ci, ka&scaron;laj&iacute;c&iacute; krev ze sp&aacute;len&yacute;ch plic, znovu p&aacute;lili na nepř&iacute;tele. Na nejv&iacute;ce ohrožen&eacute;m m&iacute;stě, na Rudsk&eacute;m mostě, se vyř&iacute;tilo do proti&uacute;toku asi 60 rusk&yacute;ch voj&aacute;ků z 13. roty Zemljansk&eacute;ho pluku pod velen&iacute;m poruč&iacute;ka Kotlinsk&eacute;ho. Pohled na ně byl stra&scaron;liv&yacute;. Byli pop&aacute;len&iacute;, jejich pokožka měla zelen&yacute; n&aacute;dech, přes &uacute;sta ov&aacute;zan&eacute; krvav&eacute; obvazy, uniformy od prachu a krve. Překvapen&iacute; a vydě&scaron;en&iacute; Němci se dali bez boje na &uacute;stup.&nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Posledn&iacute; &uacute;tok na pevnost tak byl odražen. Nicm&eacute;ně rusk&eacute; vrchn&iacute; velen&iacute; nař&iacute;dilo 18. srpna pevnost vyklidit, neboť jej&iacute; obrana ztratila v&yacute;znam po německ&eacute;m průlomu fronty v Haliči. Němečt&iacute; voj&aacute;ci vstoupili do neporažen&eacute; pevnosti 25. srpna 1915.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Cel&yacute; film zde: https://www.youtube.com/watch?v=5nlvkj1rxS0&amp;feature=youtu.be&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&nbsp;&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Sun 18 Nov 2018 11:24:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/5735/utok-mrtvych-osovets/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Pápayovci – teror v Dunajskej Strede (26 min.)
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/2996/papayovci-teror-v-dunajskej-strede-26-min/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/2996/papayovci-teror-v-dunajskej-strede-26-min/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/2000/2996/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;SLOVENSKO: Sedm&yacute; d&iacute;l ze slovensk&eacute;ho dokument&aacute;rn&iacute;ho seri&aacute;lu &lt;em&gt;Mafi&aacute;ni (2015)&lt;/em&gt;, kter&yacute; pojedn&aacute;v&aacute; o zločineck&eacute; skupině zvan&eacute; &lt;strong&gt;P&aacute;payovci&lt;/strong&gt;. Tento d&iacute;l ze tři roky připravovan&eacute;ho seri&aacute;lu z d&iacute;lny spisovatela &lt;strong&gt;Gust&aacute;va Mur&iacute;na&lt;/strong&gt;&nbsp;je o teroru, kter&yacute; zavedl mafi&aacute;nsk&yacute; boss &lt;strong&gt;Papa Joe&lt;/strong&gt; a jeho banda v Dunajsk&eacute; Stredě a okol&iacute;. A tak&eacute; je o největ&scaron;&iacute; masov&eacute; vraždě v krimin&aacute;ln&iacute;m podsvět&iacute; v historii Slovenska, kter&aacute; kapitolu P&aacute;payovců krvavě uzavřela.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Hovoř&iacute; zde&nbsp;bezpečnostn&iacute; analytici: prof. JUDr. Jaroslav Ivor, DrSc.,&nbsp;Milan Žitn&yacute; a Peter Majtan&nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;unik&aacute;tn&iacute; svědkov&eacute; t&eacute; doby: novin&aacute;ř Daniel Vražda a b&yacute;val&yacute; novin&aacute;ř Peter T&oacute;th&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Promluv&iacute; tak&eacute;&nbsp;1. Viceprezident PZ gen. Milan Lučansk&yacute;, kter&yacute; v t&eacute; době vy&scaron;etřoval nejz&aacute;važněj&scaron;&iacute; mafi&aacute;nsk&eacute; zločiny.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Dozv&iacute;te se jak vznikl n&aacute;zev &bdquo;b&iacute;l&iacute; koně&ldquo; pro fale&scaron;n&eacute; fakturanty, kter&eacute; potom p&aacute;payovci nemilosrdně likvidovali. Tvrd&iacute; se, že do roku 1998 zemřelo 113 &#34;kon&iacute;&#34;, kteř&iacute; pro ně pracovali. A přesně tolik kulek ukončilo životy p&aacute;payovců.&nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Jako vět&scaron;ina mafi&aacute;nsk&yacute;ch bossů t&eacute; doby, i P&aacute;pay spolupracoval s SIS (Slovensk&aacute; informačn&iacute; služba), kde tyto kontakty ovl&aacute;dal n&aacute;městek Svěchota. Tato propojen&iacute; vysvětluje b&yacute;val&yacute; ř&iacute;d&iacute;c&iacute; důstojn&iacute;k SIS a novin&aacute;ř Peter T&oacute;th. P&aacute;pay se tak stal ne n&aacute;hodou svědkem brut&aacute;ln&iacute; vraždy policisty a podnikatele&nbsp;&lt;strong&gt;R&oacute;berta Remi&aacute;&scaron;e&lt;/strong&gt;.&nbsp;Obět&iacute; v&yacute;strahy p&aacute;payovců se stal i politik &lt;strong&gt;B&eacute;la Bug&aacute;r&lt;/strong&gt;, kter&eacute;mu před domem vybuchl gran&aacute;t. &Scaron;lo o pozdrav od mafie, protože se jako poslanec př&iacute;li&scaron; zaj&iacute;mal o aktivity podsvět&iacute;. Uvid&iacute;te origin&aacute;ln&iacute; z&aacute;běry z arch&iacute;vu RTVS po tomto &uacute;toku, kde se objavuje i &lt;strong&gt;R&oacute;bert Kaliň&aacute;k&lt;/strong&gt;&nbsp;(současn&yacute; ministr vnitra Slovenska). Bug&aacute;r se po t&eacute;to zku&scaron;enosti vyzbrojil samopalem, kter&yacute; měl nachystan&yacute; doma pod postel&iacute;.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Tibor P&aacute;pay&lt;/strong&gt; vy&scaron;el předčasně z vězen&iacute; na pověstnou Havlovu prezidentskou amnestii, a protože neměl kde bydlet, vzal ho k sobě jeho stejně amnestovan&yacute; spoluvězeň &lt;strong&gt;Rudolf Hodosi&lt;/strong&gt;, prezd&iacute;van&yacute; Ki&scaron;cine. Prostřednictv&yacute;m sv&yacute;ch bratrů z&aacute;pasn&iacute;ků (jeden byl seniorsk&yacute;m mistrem světa), dostal Ki&scaron;cine P&aacute;paya do čerstvě se formuj&iacute;c&iacute; mafi&aacute;nsk&eacute; bandy (v&scaron;ichni to byli b&yacute;val&iacute; z&aacute;pasn&iacute;ci). Dunajsk&aacute; Streda vynikala siln&yacute;m z&aacute;pasnick&yacute;m odd&iacute;lem s vynikaj&iacute;c&iacute;mi sportovn&iacute;mi v&yacute;sledky, kter&eacute; ho vynesly mezi z&aacute;pasnickou &scaron;pičku v cel&eacute;m Československu. Měli tam juniorsk&eacute;ho mistra světa, medailisty z MS, ME a jin&yacute;ch mezin&aacute;rodn&iacute;ch soutěž&iacute;- Např&iacute;klad &lt;strong&gt;Zolt&aacute;n Hodosi&lt;/strong&gt; se už jako veter&aacute;n stal v brazilsk&eacute;m Riu de Janeiru mistrem světa v z&aacute;pasen&iacute; voln&yacute;m stylem. Tato selektivně nasb&iacute;ran&aacute; z&aacute;kladna s&iacute;ly (jejich tr&eacute;ner si za ž&aacute;ky vyb&iacute;ral hlavně typy pověstn&eacute; brutalitou) se po p&aacute;du socialismu stala ofici&aacute;lně prakticky nevyužitou. Sport se dostal na perif&eacute;rii z&aacute;jmu st&aacute;tu a v&scaron;echna natr&eacute;novan&aacute; agresivita se tak obr&aacute;tila proti nejbliž&scaron;&iacute;mu okol&iacute;. Prakticky v&scaron;ichni včetně tr&eacute;nera pře&scaron;li na dr&aacute;hu zločinu. P&aacute;pay byl mezi nimi zpoč&aacute;tku jen na nejniž&scaron;&iacute;m stupni bežn&eacute;ho mafi&aacute;nsk&eacute;ho voj&aacute;ka na nej&scaron;pinavěj&scaron;&iacute; pr&aacute;ce. Jenže pr&aacute;vě v nich P&aacute;pay vynikal. Ne&scaron;t&iacute;til sě ničeho, v n&aacute;sil&iacute; se vyž&iacute;val.&nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Po roce 1989 rozběhli byznys ve velk&eacute;m. D&iacute;ky fale&scaron;n&yacute;m fakturantům (tzv. b&iacute;l&eacute; koně) bylo ze Slovnaftu do Maďarska pro odběratele se s&iacute;dlem na Panensk&yacute;ch ostrovech a s rusky zněj&iacute;c&iacute;mi jm&eacute;ny majitelů objedn&aacute;no 5 700 tun nafty. Na přepravu bylo potřeba 114 vag&oacute;nů. Palivo bylo expedovan&eacute;, ale k &uacute;hradě nikdy nedo&scaron;lo. Odběratel předložil fax, kter&yacute; &uacute;dajně dostal a na z&aacute;kladě kter&eacute;ho expedoval z&aacute;silku zpět do Slovnaftu. Fax poslala slovensk&aacute; firma a deklarovala v něm &uacute;dajn&eacute; zplnomocněn&iacute; jednat v zastoupen&iacute; Slovnaftu, přičemž ž&aacute;dala objednavetele o vr&aacute;cen&iacute; z&aacute;silky, protože jde o nekvalitn&iacute; v&yacute;robek, kter&yacute; nesplnil požadovan&eacute; normy a bude nahrazen&yacute; jin&yacute;m.&nbsp;Těch 114 vag&oacute;nů pln&yacute;ch nafty už nikdy nikdo neviděl. Ani maďarsk&eacute; či slovensk&eacute; železnice. Když se kvůli tomuto do oč&iacute; bij&iacute;c&iacute;mu podvodu dostali bossov&eacute; Vida a &Scaron;ipo&scaron; do probl&eacute;mů &ndash; prvn&iacute; do vazby a druh&yacute; se musel skr&yacute;vat, zam&eacute;st stopy měl jejich původně podř&iacute;zen&yacute; Tibor P&aacute;pay, přezd&iacute;van&yacute; Papa Joe. Ten brut&aacute;lně zlikvidoval celou st&aacute;j &bdquo;b&iacute;l&yacute;ch kon&iacute;&ldquo;, ale nakonec vyhnal do exilu v Maďarsku i Vidu se &Scaron;ipo&scaron;em a zbytkem původn&iacute; bandy. Dunajskou Stredu ovl&aacute;dl teror, jak&yacute; nikde jinde na Slovensku, ale i v okoln&iacute;ch zem&iacute;ch nebyl. V 90.letech radik&aacute;lně klesl v oblasti Dunajsk&eacute; Stredy počet svateb. P&aacute;payovci si totiž na sv&eacute;m &uacute;zem&iacute; uplatňovali něco jako středověk&eacute; pr&aacute;vo prvn&iacute; noci. Když se&nbsp;jim nevěsta l&iacute;bila, odvedli si ji př&iacute;mo před očima ženicha a rodiny. Lid&eacute; se proto raději brali v sousedn&iacute;m Maďarsku, a nebo tajně. Dne 25.3.1999 p&aacute;payovci v čele s P&aacute;payem poru&scaron;ili v&scaron;echny pravidla ostražitosti. Nikdy předt&iacute;m se jich nese&scaron;lo v baru Font&aacute;na v&iacute;c jak čtyři a na poru&scaron;en&iacute; pravidla si vybrali i nezvykl&yacute; den, čtvrtek, obvykle tu totiž jejich &scaron;&eacute;f Papa Joe &uacute;řadoval ve středu. Při tom vždy asistovaly dvě gorily u vchodu, v osudn&yacute; večer v&scaron;ak chyběli. A co je nejzvl&aacute;&scaron;tněj&scaron;&iacute;, ani jeden z tvrd&eacute;ho jadra gangu nebyl ozbrojen&yacute;. To nemohla b&yacute;t n&aacute;hoda a takto &scaron;li jako na popravu. A na tu je nal&aacute;kal někdo kvůli komu byli ochotn&iacute; zahodit v&scaron;echny ochrann&eacute; opatřen&iacute;. Jm&eacute;na objedn&aacute;vatelů i vykon&aacute;vatelů se dozv&iacute;te. Stejně jako to, kdo st&aacute;l za t&iacute;m, že měli takovou lehkou pr&aacute;ci. Prof. Jaroslav Ivor pod&aacute; očit&eacute; svědectv&iacute; z m&iacute;sta činu, kter&eacute; ohledal jako vy&scaron;etřovatel.&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Tue 12 Sep 2017 14:27:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/2996/papayovci-teror-v-dunajskej-strede-26-min/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Czechoslovakia 1918-1968
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/2904/czechoslovakia-1918-1968/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/2904/czechoslovakia-1918-1968/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/2000/2904/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;&lt;strong&gt;Czechoslovakia 1968&lt;/strong&gt; - tak zn&iacute; n&aacute;zev dokumentu, kter&yacute; v roce 1969 natočili Denis Sanders a Robert M. Fresco na objedn&aacute;vku Informačn&iacute; agentury Spojen&yacute;ch st&aacute;tů. O rok později si filmaři z rukou Freda Astairea odnesli so&scaron;ku Oscara za nejlep&scaron;&iacute; kr&aacute;tk&yacute; dokument&aacute;rn&iacute; film. Ve čtrn&aacute;ctiminutov&eacute;m sn&iacute;mku div&aacute;k nahl&eacute;dne do zestručněn&yacute;ch dějin Československa, od konce prvn&iacute; světov&eacute; v&aacute;lky přes n&aacute;stup nacistů až po sovětskou okupaci v roce 1968.&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Tue 29 Aug 2017 10:00:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/2904/czechoslovakia-1918-1968/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Orlík - vodní dílo (dokument 19min.)
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/3359/orlik-vodni-dilo-dokument-19min/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/3359/orlik-vodni-dilo-dokument-19min/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/3000/3359/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;ČS: Dokument&aacute;rn&iacute; sn&iacute;mek z roku 1964 pojedn&aacute;vaj&iacute;c&iacute; o v&yacute;stavbě Orlick&eacute; přehrady a elektr&aacute;rny.&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Tue 30 Nov -1 00:00:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/3359/orlik-vodni-dilo-dokument-19min/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Orlík - vodní dílo (dokument 19min.)
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/3354/orlik-vodni-dilo-dokument-19min/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/3354/orlik-vodni-dilo-dokument-19min/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/3000/3354/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;ČS: Dokument&aacute;rn&iacute; sn&iacute;mek z roku 1964 pojedn&aacute;vaj&iacute;c&iacute; o v&yacute;stavbě Orlick&eacute; přehrady a elektr&aacute;rny.&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Tue 30 Nov -1 00:00:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/3354/orlik-vodni-dilo-dokument-19min/</guid>
</item>

</channel>
</rss>