Hmyz Videa

Kolo, kolo mlýnský...

Tue 08 Feb 2022 09:00:00 +0200

Používáním insekticidů ztratily čich a nemohou najít cestu ke svému hnízdu. Myslí si, že to ví někdo jiný, a začnou ho sledovat, ale ani oni to neví. To vede ke kruhu smrti. Pronásledování pokračuje, dokud všichni nezahynou.

Termiti vs. mravenci

Sun 24 May 2020 22:00:00 +0200

Pracující termiti a mravenci mezi sebe pro jistotu postavili stráže.

Mravenčí práce

Tue 12 May 2020 18:00:00 +0200

MALAJSIE: Video z oblasti Tambunan (stát Sabah), kde mravenci spojili síly, aby si ulovenou mnohonožku (členovec z podkmene stonožkovci) odnesli do mraveniště.

Sršeň obecná vs. myš

Fri 01 May 2020 16:00:00 +0200

Útok sršňů na včely (2 videa)

Sun 23 Feb 2020 14:00:00 +0200

JAPONSKO: Sršeň mandarínská je největší a nejnebezpečnější druh vosy na světě. Na délku může měřit až čtyři centimetry, královny dokonce až 5,5 centimetru. Jejich jed je tak silný, že zabije i člověka (v Japonsku způsobí smrt asi 70 lidí ročně).

Aby pro svá obří obrněná těla zajistily dostatek potravy, útočí sršně mandarínské rovnou na celé úly. Snaží se dostat dovnitř a proniknout k plástvím, kde zabíjí a požírají larvy – ty jsou na rozdíl od dospělých včel plné proteinů, které umožní sršním přežít dostatečně dlouho, aby královna nakladla nová vejce. Ve videu se jich na úl vrhá cca 30, včel je přitom uvnitř až 30 000.

Japonské včely si proti obrovským protivníkům vyvinuly jedinečný obranný systém. Jejich drobná žihadla by tvrdým krunýřem sršní nepronikla, proto se je snaží zabít jinak. Včely vycítí feromony útočících sršní, ještě než dojde k pokusu o vniknutí do úlu. Jakmile se první sršeň, vyslaná jako průzkumnice, dostane ke vchodu do úlu, vrhne se na ni současně 500 včel. Nebodají, jen začnou kmitat křídly. Tím zahřívají své svaly a současně i teplotu těla až na 47 stupňů. Pro srně je teplota nad 47 stupňů smrtelná, takže se chumlu včel vlastně uvaří k smrti. Veliké klubko včel také vytváří uzavřený prostor, do kterého zvenku nemůže proniknout vzduch. Koncentrace CO2, která v něm vzniká, je tak vysoká, že to velkým sršním nestačí k dýchání – udusí se tak plyny, které včely vydechují. Oba mechanismy působí současně, takže šance sršní na úspěšný nájezd nejsou vysoké. (viz první video) Do Japonska se však začala v posledních desítkách let čím dál častěji dovážet včelstva z Evropy. Tyto včely takové predátory neznají a nemají proti nim žádnou obranu. Stačí tedy jen pár sršňů a včely hynou po tisících. Jeden sršeň zabije za minutu až 40 včel (viz druhé video).

Dospělé sršně nejsou schopné přijímat protein, takže svou kořist jen rozžvýkají a donesou svým larvám. Teprve ty ho přemění na látku, kterou mohou přijímat i dospělci. Tato směs je extrémně výživná – sršně jsou díky ní schopné uletět za den až 100 kilometrů rychlostí kolem 40 km/h. V Japonsku se dokonce začaly vyrábět energetické nápoje založené na bázi této látky.

Rozklad lišky

Fri 01 Nov 2019 08:00:00 +0200

ANGLIE: Vědci z Oxfordské univerzity zachytili, jak si s tělem mrtvé lišky poradí příroda.

Včely pod stropem

Sun 29 Sep 2019 18:00:00 +0200

AUSTRÁLIE: Přes 60 000 včel medonosných žilo u stropu jednoho domu v Brisbane. Plástve včelí larvy a zásoby medu a pylu vážily 50 kilogramů. Majitelce údajně nevadily, ale bylo rozumnější je přesunout.

Proměna housenky

Tue 30 Jul 2019 09:00:00 +0200

Takhle se rodí noční motýl hranostajník vrbový (Cerura vinula). Nápadná housenka má uprostřed hřbetu červenofialovou skvrnu ve tvaru sedla a na konci těla dva dlouhé výrůstky. Je-li vyrušena ohání se těmito výrůstky nad hlavou a vysouvá z nich tenká růžová bičíkovitá vlákna. Ze žláz na břišní straně prvního článku může vystřikovat kyselinu mravenčí. Druh je rozšířen od nížin až po hory celé Evropy, vyskytuje se také v Japonsku a v severní Africe. U nás létá v noci od května do srpna. Žije hlavně na vrbách a topolech.

Originál video: https://www.youtube.com/watch?v=jyAelAH8UFc

Nezničitelní švábi

Wed 10 Jul 2019 22:00:00 +0200

Šváb přežije jadernou válku, několik týdnů může žít bez hlavy (dýchá průduchy na povrchu těla), vydrží tlak 900násobku své váhy, ale stačí ho otočit na záda, a když se nemá čeho chytit, umírá. V prakticky nezměněné podobě žijí na Zemi přes 350 mil. let.

Hmyzí architekti - Vakonošovití

Tue 09 Apr 2019 21:13:00 +0200

Vakonošovití (Psychidae) jsou druh můr, jejichž housenky si budují "domky". Jakmile se housenka vylíhne, začne kolem sebe splétat hedvábnou kuklu. V té pak žije dokud nevyroste do dospělé můry. Aby byl její larví život bezpečný a chráněný před predátory, posiluje kuklu kousky větviček, listů, kůry nebo třeba pískem. Složení "domku" tedy závisí na tom, co je zrovna v její bezprostřední blízkosti. Vzniklý přístřešek, který je velmi pevný, pak může vypadat jen jako hromádka větviček nebo ve výjimečných případech i jako malý "srub". Většinou se přichytí ke skalám, stromům nebo listí, ale nezůstávají na stejném místě. Housenka zůstává mobilní kvůli lovu potravy a nese si tak bejvák kamkoliv se hne.

Vyskytují se téměř po celém světě. Něteré druhy jsou škůdci (likvidujou například pomerančovníky) a některé se zas záměrně chovají, jako třeba druh Deborrea malgassa na Madagaskaru jejichž kukly jsou bohaté na bílkoviny.

Micrathena virgorsi

Sat 02 Feb 2019 14:37:00 +0200

Tento ostnatý pavouk z rodiny Araneidae žije v amazonském deštném pralese Ekvádoru. Jeho jasně žlutá barva a ostny slouží k odrazení potenciálních dravců (především ptáků)

Pro člověka jsou tito pavouci neškodní.

Kudlanka orchidejová (foto + video)

Mon 07 Jan 2019 08:00:00 +0200

Kudlanka orchidejová (nebo také korunková, latinsky Hymenopus coronatus) se vyskytuje v tropických pralesích jihovýchodní Asie.

Tento druh je charakteristický brilantním zbarvením a schopností maskování, napodobující části květů orchideje. Jsou dokonce schopné měnit svou barvu od růžové po hnědou v závislosti na okolním pozadí. Čtyři nohy připomínají okvětní lístky a ozubený přední pár je používán pro uchopení kořisti. U této kudlanky je také patrně největší rozdíl mezi samicí a samcem, samci mohou mít i méně než polovinu velikosti samic (samci 2,5-3,5 cm a samice 6-7 cm) Jejich strava se skládá z malého hmyzu, včetně cvrčků, mušek, brouků a bodavého hmyzu, například včel. Některé z nich jsou kanibalové a požírají své "sourozence", když se nějaký potuluje příliš blízko. Mohou také jíst obratlovce větší než jsou ony samy, včetně ještěrek, ptáků, žáb nebo myší.

V angličině je k vyhledání pod názvem Orchid mantis.