Dokument Videa

Jaguár vs kajman

Tue 29 Dec 2020 17:54:36 +0200

AMAZONIE: Scéna z přírodopisného dokumentu Nevlídná planeta (Hostile Planet) z roku 2019. Jaguár americký většinou útočí na krk, ale protože kajman žádný krk nemá, vede útok přímo na mozek (o velikosti vlašského ořechu), aby paralyzoval neurovou soustavu.

Kobra zebrovaná

Fri 29 May 2020 11:00:00 +0200

NAMIBIE: Nebezpečný jedovatý had Kobra zebrovaná (Naja nigricincta) na lovu chameleona. Toho uštknula a počkala, až jed zabere.

Tato středně velká plivající kobra je aktivní hlavně v noci, kdy loví malé obratlovce.Přes den se schovává v úkrytu. V případě ohrožení zaujímá postavení typická pro kobru a pokud se hrozba ještě přibližuje vystříkává jed do očí útočníka, čímž získává čas pro útěk do úkrytu. Jed je směsicí neurotoxinů a cytotoxinů, které tvoří značně převládající složku. V místě uštknutí se vytváří puchýře u krvácející rány, po nějakém čase začne postupovat nevratná nekróza tkáně. Při aplikaci většího množství jedu, může dojít k ochrnutí svalů, následně i poruchám dýchání, vedoucím k udušení oběti. Zejména pro děti může představovat smrtelné nebezpečí. Jed není tak silný jako u jiných kober - zasažení jedem do oka může vyvolat dočasnou slepotu, značnou bolest a pálení. Nejvyšší nebezpečí nepředstavuje jedovatost, ale obliba hledat potravu v lidských obydlích a případy záměny člověka s možnou teplokrevnou kořistí.

Seven Worlds, One Planet (2019)

Fri 08 May 2020 14:00:00 +0200

Upoutávka na sedmidílný seriál Seven Worlds, One Planet (Sedm světů, jedna planeta), který patří do dokumentární série BBC Natural History Unit. Natáčení trvalo skoro 5 let (1794 dní), pracovalo na něm 1500 lidí, filmové štáby navštívili 41 zemí na 7 kontinentech a natočily více než 2000 hodin záznamu. Seriálem tradičně provází přírodovědec Sir David Attenborough. O hudbu se postarali německý skladatel Hans Zimmer a australská zpěvačka Sia.

Hodnocení na čsfd: 97% (11.nejlepší seriál)

Into the Inferno

Mon 16 Mar 2020 11:00:00 +0200

Úryvek z dokumentárního filmu Into the Inferno (2016) německého režiséra Wernera Herzoga.

Maurice a Katia Krafft byli francouzští vulkanologové, kteří zemřeli 3.června 1991 poté, co byli zasaženi pyroklastickým mrakem z japonské sopky Unzen. Spolu s nimi zahynulo 40 vědců a novinářů, kteří je doprovázeli. Krafftovi zasvětili svůj život výzkumu, fotografování a filmování sopečných erupcí. Pracovali vždy spolu a pohybovali se v nebezpečné blízkosti kráterů chrlících popel a lávu. Podařilo se jim zdokumentovat více než 150 erupcí vulkánů z různých koutů světa (Itálie, Afrika, Indonézie, Japonsko, Aljaška, Střední a Jižní Amerika, Island), byli autory mnoha článků a publikací. Kromě toho vystupovali v televizi, pořádali populární a naučné přednášky, doprovázené svými filmy. Zdůrazňovali, aby nebylo podceňováno varování před blížící se erupcí, a přesvědčovali obyvatele, žijící na úpatí probouzející se sopky, o nutnosti evakuace jako jediné možnosti záchrany.

V roce 1973 se expedice vulkanologů, vedená Mauricem Krafftem, zasloužila o včasnou evakuaci obyvatel islandského městečka Haimaei před erupcí sopky Helgafel (Eldfel), takže nepřišel o život ani jeden člověk. Přednáškami o nebezpečnosti erupcí a promítáním filmů zachránili Maurice a Katia desetitisíce lidí i na Filipínách, když se po šesti stech letech chystal v dubnu 1991 k obrovské erupci vulkán Pinatubo. Lidé, žijící na jeho úpatí, neměli s předchozími erupcemi žádné zkušenosti a proto varování vulkanologů nebrali vážně. Až teprve Krafftovi dokázali svými strhujícími projevy a filmy, zachycujícími ničivé erupce a jejich následky, přesvědčit filipínské úřady o hrozícím nebezpečí a nutnosti evakuace.

Útok sršňů na včely (2 videa)

Sun 23 Feb 2020 14:00:00 +0200

JAPONSKO: Sršeň mandarínská je největší a nejnebezpečnější druh vosy na světě. Na délku může měřit až čtyři centimetry, královny dokonce až 5,5 centimetru. Jejich jed je tak silný, že zabije i člověka (v Japonsku způsobí smrt asi 70 lidí ročně).

Aby pro svá obří obrněná těla zajistily dostatek potravy, útočí sršně mandarínské rovnou na celé úly. Snaží se dostat dovnitř a proniknout k plástvím, kde zabíjí a požírají larvy – ty jsou na rozdíl od dospělých včel plné proteinů, které umožní sršním přežít dostatečně dlouho, aby královna nakladla nová vejce. Ve videu se jich na úl vrhá cca 30, včel je přitom uvnitř až 30 000.

Japonské včely si proti obrovským protivníkům vyvinuly jedinečný obranný systém. Jejich drobná žihadla by tvrdým krunýřem sršní nepronikla, proto se je snaží zabít jinak. Včely vycítí feromony útočících sršní, ještě než dojde k pokusu o vniknutí do úlu. Jakmile se první sršeň, vyslaná jako průzkumnice, dostane ke vchodu do úlu, vrhne se na ni současně 500 včel. Nebodají, jen začnou kmitat křídly. Tím zahřívají své svaly a současně i teplotu těla až na 47 stupňů. Pro srně je teplota nad 47 stupňů smrtelná, takže se chumlu včel vlastně uvaří k smrti. Veliké klubko včel také vytváří uzavřený prostor, do kterého zvenku nemůže proniknout vzduch. Koncentrace CO2, která v něm vzniká, je tak vysoká, že to velkým sršním nestačí k dýchání – udusí se tak plyny, které včely vydechují. Oba mechanismy působí současně, takže šance sršní na úspěšný nájezd nejsou vysoké. (viz první video) Do Japonska se však začala v posledních desítkách let čím dál častěji dovážet včelstva z Evropy. Tyto včely takové predátory neznají a nemají proti nim žádnou obranu. Stačí tedy jen pár sršňů a včely hynou po tisících. Jeden sršeň zabije za minutu až 40 včel (viz druhé video).

Dospělé sršně nejsou schopné přijímat protein, takže svou kořist jen rozžvýkají a donesou svým larvám. Teprve ty ho přemění na látku, kterou mohou přijímat i dospělci. Tato směs je extrémně výživná – sršně jsou díky ní schopné uletět za den až 100 kilometrů rychlostí kolem 40 km/h. V Japonsku se dokonce začaly vyrábět energetické nápoje založené na bázi této látky.

Ochránce

Sat 22 Feb 2020 15:00:00 +0200

KONGO: Samec gorily horské východní dohlíží na bezpečný přesun své rodiny. Záběry pocházejí z dokumentárního pořadu "Gorilla Family and Me" od BBC.

Robotická gorila

Wed 05 Feb 2020 20:00:00 +0200

UGANDA: Dokumentaristé z BBC umístili do ugandské džungle robotické mládě gorily a sledovali reakci rodiny goril horských.

Lov íránské zmije #2

Wed 22 Jan 2020 08:00:00 +0200

ÍRÁN: Ve skalní trhlině ukrytá zmije Pseudocerastes urarachnoides láká kořist na svůj ocas, který připomíná pavouka. Tohoto hada najdete pouze v provinciích Ilam a Kermanshah. Video pochází z přírodopisného dokumentu Seven Worlds, One Planet (2019) od BBC.

Králická pevnostní oblast

Mon 08 Jul 2019 16:36:49 +0200

Dokument o nejsilněji opevněném území Československé republiky a jednom z nejvíce opevněných úseků hranic v Evropě. Vybudován byl ve před druhou světovou válkou proti nacistickému Německu.

Pták ruší natáčení

Sun 23 Jun 2019 12:00:00 +0200

PAPUA-NOVÁ GUINEA: Sir David Attenborough byl během natáčení dokumentu Attenborough's Paradise Birds (2015) neustále rušen rajkou velkou (Paradisaea apoda).

Nejrychlejší dravec na světě

Sun 02 Jun 2019 20:00:00 +0200

Rozedranec proužkovaný (Antennarius striatus) je mořská ryba z řádu ďasů. Ve videu je ve zpomaleném záběru zachycen její 1/6000 sekundy trvající lov malé ryby. Maskování umožňuje tomuto dravci číhat na kořist, kterou vábí na masitý přívěsek zvaný ilicum na čele, který vznikl z přeměněného prvního paprsku hřbetní ploutve. Ten se v proudu vody svíjí jako červ a když se k němu nějaká zvědavá ryba přiblíží, otevře rozedranec ústa, nadme se a vytvoří podtlak, kterým kořist rychle nasaje. Roztažitelná tlama umožňuje rozedrancům spolknout rybu stejně velkou, jako jsou oni sami.

Vyskytuje se převážně v Indopacifiku, areál jeho rozšíření sahá na sever po Japonsko a na jih po Nový Zéland. Žije také v Atlantském oceánu jak podél pobřeží Afriky, tak v Karibiku a od New Jersey po Brazílii.

Padající mroži

Sat 13 Apr 2019 12:00:00 +0200

RUSKO: Úryvek z dokumentu "Our Planet" od britského režiséra a přírodovědce Davida AttenboroughaN a Netflixu, ve kterém jsou zaznamenány pády mrožů ledních z útesů u Beringova průlivu. Filmaři tvrdí, že na pevninu mrože vyhání globální oteplování a nedostatek ledovců. Jiní zoologové to označují za blbost, a ploutvonožci lezou nahoru se ukrýt před lednimi.medvědy.