Bomba Videa

Výbuch při pokusu o vydírání v Peru skončil smrtí pachatele

Tue 20 Jan 2026 12:00:00 +0200

V peruánském hlavním městě Lima, v oblasti La Pascana v městské části Comas, zemřel muž, který se pokusil umístit výbušné zařízení ke vchodu do železářství za účelem vydírání, přičemž nálož předčasně explodovala přímo při manipulaci. Celý incident zachytily bezpečnostní kamery, výbuch muže vážně zranil, avšak nezabil okamžitě, pachatel ještě několik hodin přežíval v těžké agonii, než svým zraněním podlehl, a případ nyní vyšetřuje policie, která zjišťuje okolnosti útoku i možné napojení na organizovaný zločin.

Přelet nad zničeným městem (WW1)

Tue 12 May 2020 14:00:00 +0200

Chlapci z Upscaled Studio digitálně zrestaurovali (zvýšení barev, vyšší rozlišení, vyšší snímková frekvence) video z roku 1919, ve kterém námořní dělostřelecký důstojník Jacques Trolley de Prévaux přelétává se vzducholodí nad belgickým Ypres. Toto město ve vlámském regionu Flandry bylo během první světové války rozbombardováno britskou i německou armádou.

Za své činy získal Jacques Trolley de Prévaux nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie (Légion d'honneur) a Válečný kříž (Croix de guerre). Během druhé světové války bojoval v odboji. 19.srpna 1944 byl společně se svou manželkou Lotke zastřelen v Lyonu gestapem. Šlo o jednu z posledních poprav, kterou nacisté před útěkem z Lyonu uskutečnili.

Zneškodnění námořní miny (1940)

Sun 19 Apr 2020 09:00:00 +0200

1940, ANGLIE: Důstojníci Britského královského námořnictva neutralizují německou námořní minu, která se během druhé světové války objevila na východním pobřeží země.

Miny se vyráběly jako kontaktní (iniciované nárazem), magnetické (iniciované magnetickým polem proplouvající lodi), akustické (reagující na zvuk lodního šroubu), tlakové nebo odpalované na dálku.

Některé miny mohou kombinovat více způsobů inicializace, což znesnadňuje jejich likvidaci. Miny mohou být rovněž vybaveny časovačem, který je po určité době deaktivuje, a čítačem, který inicializuje minu až po určitém množství podnětů (k explozi tak například dojde až když nad stejnou minu najede pátá loď).

Miny o celkové váze 600 kg obsahovaly cca 150-200 kg trhaviny.

Test bomby GBU-28/B

Wed 01 Apr 2020 14:00:00 +0200

JÍŽNÍ KOREA: Letectvo Korejské republiky (ROKAF) otestovalo řízenou leteckou bombu GBU-28/B, která byla shozena ze stíhacího letounu McDonnell Douglas F-15E Strike Eagles. Této průbojné pumě se říká "Bunker Buster", jelikož dokáže prorazit několikametrovou vrstvu betonu bez toho, že by došlo k poškození pláště. Americká armáda ji například používala k ničení podzemních jaderných, chemických nebo biologických středisek (bunkrů) nepřítele.

Celková hmotnost: 2,268 kg

Hmotnost výbušniny: 286 kg

Průměr těla: 368 mm

Délka: 3886 mm

Test sovětské termonukleární bomby (RDS-37)

Wed 19 Feb 2020 07:00:00 +0200

22.listopadu 1955 se uskutečnil test první sovětské termonukleární bomby, která používala Teller-Ulamovu koncepci. Bomba o síle 1,6 megatuny byla svržena z bombardéru Tupolev Tu-16 (kapitán letadla F. P. Golovaško byl jmenován Hrdinou Sovětského svazu) nad testovací oblastí v Semipalatinsku. Šlo o první prakticky využitelnou vodíkovou bombu na světě, která se dala svrhnout z bombardéru. Exploze si vyžádala smrt několika lidí - například způsobila pád zemljanky, který zabil jednoho vojáka nebo smrt malé holčičky, která se nacházela v 65 kilometrů vzdáleném městě Kurčatov. Sovětský svaz již otestoval termonukleární bombu 12. srpna 1953. Tato bomba však byla založena na designu „Slojka“, který vynalezl Andrej Sacharov. Tento design kombinoval vrstvy uranu-238 a deuteridu lithného s přídavkem tritia. Test této bomby měl sílu 400 kilotun TNT a jmenoval se RDS-6s (na západě označovaný jako Joe-4). Nicméně maximální síla tohoto typu bomby je omezená, proto bylo rozhodnuto udělat bombu fungující na jiném, účinnějším principu. Design této nové bomby označil A. Sacharov jako „třetí myšlenku“, v podstatě se však jednalo o Teller-Ulamovu koncepci. USA otestovaly první bombu používající Teller-Ulamovu koncepci 1. listopadu 1952 jako test Ivy Mike. Nicméně, tato nesmírně velká a těžká bomba používala kryogenické deuterium, které bylo uloženo v „Dewarově“ nádobě, kterou bylo chlazeno (nemohla být svržena z bombardéru).

Operace Teapot (1955)

Tue 26 Nov 2019 12:00:00 +0200

USA: Od 18. února do 15. května roku 1955 probíhala v nevadské poušti Operace Teapot, během které bylo otestováno 14 bomb o nízké až střední síle. Tyto bomby měly v sobě zakomponovány různé inovace, z nichž některé zde byly testovány úplně poprvé. Šlo například o nové moderní lehké implozní systémy, dutá jádra, berylliové reflektory, posílení směsí deuteria a tritia, externí iniciaci a některá další vylepšení. Laboratoř Lawrence Livermore zde předvedla své první bomby používající lineární implozi. V prvních 15 sekundách je exploze bomby Turk, která měla sílu 43 kilotun. Ve zbytku videa jsou následky testu bomby Apple-2 o síle 40 kilotun. Šlo o opakování testu Apple-1, který skončil selháním. Druhá bomba byla vylepšena použitím většího množství štěpného materiálu. Cílem bylo zjistit účinek jaderného výbuchu na různé budovy v oblasti zvané Survival Town. Jednalo se o rodinné domy, elektrické stanice, apod., ve kterých byly testovací figuríny a jídlo (jak čerstvé, tak balené). Ne všechny budovy byly zničeny a některé ještě stojí v Oblasti 1.

Válka ve Vietnamu

Wed 09 Jan 2019 16:00:00 +0200

Barevné záběry z války ve Vietnamu, na kterých je k vidění např. Boeing B-47 Stratojet, Boeing B-52 Stratofortress, Fairchild A-10 Thunderbolt II.

Válka ve Vietnamu byl ozbrojený konflikt, který mezi lety 1955 a 1975 probíhal na území Vietnamu a v příhraničí sousedících zemí (Kambodža a Laos). Je také známá jako druhá válka v Indočíně (1959–1975).

Na jihu Vietnamu se jednalo o pozemní boj, na severu měl konflikt podobu bombardování a v deltě řeky Mekong šlo o říční válku (jejíž cílem byla likvidace pobřežních porostů, které sloužily nepříteli jako krytí a prostor pro léčky). Spojené státy americké a některé další země (Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea, Thajsko a Filipíny) se snažily bránit šíření komunismu v proamerickém jižním Vietnamu, který bojoval proti svému severnímu komunistickému sousedovi. Toho podporovaly zase státy východního bloku, významnou roli měla i partyzánská komunistická organizace Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu (známá pod názvem Vietkong), materiální podporu zajišťovala i Čína a hlavně Sovětský svaz.

Ve Vietnamské socialistické republice je tento konflikt známý jako „boj proti americké nadvládě“. Intervence USA ve Vietnamu znamenala vlastně poslední eskalaci třicetiletého ozbrojeného konfliktu, který začal v letech 1945 a 1946 odporem vietnamských komunistů a jiných skupin proti setrvání, resp. návratu francouzské koloniální nadvlády (viz válka v Indočíně). Proto se často udává i jiný začátek vietnamské války, nejčastěji rok 1957 a 1954.

Válku poznamenala hlavně internacionalizace konfliktu a rostoucí odpor v řadách americké veřejnosti. Pro zastánce války to byla jen zástupná válka, jeden z projevů napětí mezi Východem a Západem; odpůrci poukazovali na neřešitelnost celé situace, vysoký počet obětí a extrémní míru násilí postihující jak bojující strany, tak civilisty. Pro velkou část vietnamského obyvatelstva to byl zas další boj za nezávislost a práva na sebeurčení. Během války v USA vzrostla popularita různých mírových hnutí, konaly se demonstrace a nakonec převážil odpor k této válce. Výsledkem války bylo, že vláda USA nakonec své vojáky stáhla, vítězem se stal Severní Vietnam a došlo k sjednocení země v jeden socialistický stát.

Válka byla vedena se značnou krutostí; trpěli vietnamští civilisté (masakr v My Lai, masakr v Hue, masakr v Dak Son, masakr v Phuoc-vinh) a bylo ničeno životní prostředí po celé zemi. USA použily proti rostlinným porostům defoliant Agent Orange, aby po odlistění přestal prales partyzánům sloužit jako bezpečný úkryt. Použity byly i další chemické látky, např. kyselina dimethylarsinová (Agent Blue) na zničení úrod rýže.

Operace CANNIKIN (1971)

Thu 18 Oct 2018 22:32:00 +0200

6.listopadu 1971, Aljaška, USA: Podzemní výbuch bojové termonukleární hlavice W71, která byla vyvinuta v laboratořích LLNL v Los Alamos (Lawrence Livermore National Laboratory). Výzkum probíhal na začátku 70. let 20. století a test "ostré" hlavice prototypu W71 proběhl v roce 1971 na aljašském ostrově Amčitka. Jednalo se o největší podzemní nukleární výbuch na světě, který způsobil zemětřesení o síle 6,8 Richterovy škály. Příprava na test trvala 5 let a pracovaly na ní stovky zaměstnanců LLNL. V roce 1967 se začala vrtat 1870 metrů hluboká a 2,3 metru široká šachta, do které bylo následně umístěno 400 tun různých zařízení, potřebných k odpálení 1297 kg vážící hlavice o síle 5 Megatun.

Sám tehdější předseda Komise pro atomovou energii James R. Schlesinger přivedl na Amčitku svou ženu a dvě dcery, aby zdůraznil bezpečnost testu.

Od července 1974 do července 1975 běžela sériová výroba W71. Vzniklo celkem 30 hlavic, avšak s příchodem "Sovětsko-americké smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany" (dohoda ABM) v roce 1972, která dávala možnost vlastnit pouze 100 střel, bylo vyrobeno pouze oněch zmiňovaných 30 hlavic W71 a 70 hlavic W66. Střely i s hlavicemi byly vyřazeny už rok po zařazení do služby (v roce 1975) a zničeny v září 1992.