<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>



			

<rss version="2.0">
<channel>
	<title><![CDATA[Animace Videa]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/tags/animace/</link>
	<description><![CDATA[]]></description>
	<lastBuildDate>Tue 28 Apr 2026 04:53:10 +0200</lastBuildDate>
	<item>
	<title><![CDATA[
		Star Wars vtípek
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/22282/star-wars-vtipek/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/22282/star-wars-vtipek/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/22000/22282/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;Star&scaron;&iacute;, ale st&aacute;le dobr&yacute;.&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Sat 21 Dec 2024 00:00:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/22282/star-wars-vtipek/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Jak funguje Fenakistiskop
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/13172/jak-funguje-fenakistiskop/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/13172/jak-funguje-fenakistiskop/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/13000/13172/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;Uk&aacute;zka fungov&aacute;n&iacute; fenakistiskopu, prvn&iacute;ho př&iacute;stroje pro reprodukci pohybliv&yacute;ch obr&aacute;zků, kter&yacute; v roce 1833 vynalezl Francouz Joseph Plateau.&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Tue 01 Feb 2022 10:00:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/13172/jak-funguje-fenakistiskop/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Stavba Karlova mostu
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/12116/stavba-karlova-mostu/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/12116/stavba-karlova-mostu/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/12000/12116/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;V r&aacute;mci projektu praha-archeologick&aacute;.cz vznikla 3D rekonstrukce stavby pil&iacute;ře a klenebn&iacute;ho pole Karlova mostu. Digit&aacute;ln&iacute; model vytovřil a postprodukoval Tom&aacute;&scaron; Mus&iacute;lek, na věcnou spr&aacute;vnost dohl&iacute;žel Ing. arch. Ondřej &Scaron;efců a graficky spolupracoval Zdeněk Mazač. Projekt byl podporov&aacute;n Ministerstvem kultury jako souč&aacute;st N&aacute;rodn&iacute;ch oslav 700. v&yacute;roč&iacute; narozen&iacute; c&iacute;saře Karla IV. a je zařazen do programu Strategie AV21.&nbsp;Každ&yacute; piliř vznikl v samostatn&eacute; j&iacute;mce ohraničen&eacute; dřevěn&yacute;m kůly vymazan&yacute;mi hl&iacute;nou. Z bedněn&iacute; byla pomoc&iacute; čerpadel odčerp&aacute;na voda, aby bylo možn&eacute; položit z&aacute;klady. Zřejmě do &uacute;pln&eacute;ho spodku pil&iacute;ře byly do ř&iacute;čn&iacute;ho dna zaraženy dřevěn&eacute; piloty. Na dno pot&eacute; byl položen dřevěn&yacute; z&aacute;kladov&yacute; ro&scaron;t vyztužen&yacute; kulat&yacute;mi kameny sv&aacute;zan&yacute;mi kovan&yacute;mi kramlemi&rdquo;, p&iacute;&scaron;e ing. arch. Ondřej &Scaron;efců.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Karlův most nahradil předchoz&iacute; Juditin most, stržen&yacute; roku 1342 při jarn&iacute;m t&aacute;n&iacute; ledů. Stavba nov&eacute;ho mostu začala v roce 1357 pod z&aacute;&scaron;titou kr&aacute;le Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Praha se stala i d&iacute;ky kamenn&eacute;mu mostu v&yacute;znamnou zast&aacute;vkou na evropsk&yacute;ch obchodn&iacute;ch stezk&aacute;ch.&nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Karel IV. nechal přiv&eacute;st do Prahy Petra Parl&eacute;ře a i přesto, že za sebou neměl ž&aacute;dn&eacute; v&yacute;znamn&eacute; d&iacute;lo, pověřil ho dostavbou svatov&iacute;tsk&eacute; katedr&aacute;ly a později i Karlova mostu. &Uacute;čelem nov&eacute;ho kamenn&eacute;ho mostu bylo udělat ho hlavně odolněj&scaron;&iacute;m proti povodn&iacute;m. Toho bylo dosaženo vět&scaron;&iacute; v&yacute;&scaron;kou a posunut&iacute;m mostu v&iacute;ce k severu oproti jeho předchůdci Juditině mostu. A takt&eacute;ž byly jeho pil&iacute;ře uloženy hlouběji než se původně předpokl&aacute;dalo. Dokonce o v&iacute;ce než 2 metry pod &uacute;roveň ř&iacute;čn&iacute;ho dna. K tomu bylo potřeba vyrobit statn&eacute; bedněn&iacute;, kter&eacute; děln&iacute;kům zajistilo, aby se dostali suchou nohou na dno řeky. S tehdej&scaron;&iacute;mi technick&yacute;mi možnostmi a siln&yacute;m proudem řeky Vltavy se jednalo o dost složit&yacute; počin.&nbsp;&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Mon 19 Oct 2020 15:08:14 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/12116/stavba-karlova-mostu/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Spinosaurus
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/11854/spinosaurus/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/11854/spinosaurus/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/11000/11854/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;Takhle by podle poč&iacute;tačov&eacute; animace mohl vypadat Spinosaurus (&bdquo;Trnit&yacute; je&scaron;těr&ldquo;), což byl obrovsk&yacute; masožrav&yacute; dinosaurus (teropod), kter&yacute; žil na &uacute;zem&iacute; dne&scaron;n&iacute; severn&iacute; Afriky před asi 112 až 97 miliony let. V současnosti je obecně považov&aacute;n za největ&scaron;&iacute;ho zn&aacute;m&eacute;ho drav&eacute;ho dinosaura. Fosilie tohoto dinosaura poprv&eacute; objevil roku 1912 rod&aacute;k z Čech, rakousk&yacute; amat&eacute;rsk&yacute; paleontolog Richard Mark graf. Od roku 2014 se pohled na tohoto tvora v&yacute;razně proměnil, dnes se obecně předpokl&aacute;d&aacute;, že žil přev&aacute;žně ve vodě a po sou&scaron;i se pohyboval netypicky po v&scaron;ech čtyřech (přičemž zadn&iacute; končetiny měl relativně velmi kr&aacute;tk&eacute;).&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Největ&scaron;&iacute; ud&aacute;van&eacute; rozměry tohoto drav&eacute;ho obra čin&iacute; přinejmen&scaron;&iacute;m 14 (nebo 16 až 18) metrů d&eacute;lky a kolem 10 tun hmotnosti. Někter&eacute; odhady posouvaj&iacute; hmotnost k hodnot&aacute;m 12 až 19 tun, což je na samotn&eacute; hranici &uacute;nosnosti pro dvounoh&eacute;ho živočicha. Jenom lebka jednoho exempl&aacute;ře by pr&yacute; v kompletn&iacute;m stavu byla dlouh&aacute; až 2,4 metru (i když ofici&aacute;ln&iacute; odhady sp&iacute;&scaron; hovoř&iacute; o d&eacute;lce 1,75 m). T&iacute;m by Spinosaurus představoval zdaleka největ&scaron;&iacute;ho drav&eacute;ho tvora, kter&yacute; kdy chodil po sou&scaron;i (a jehož fosilie již zn&aacute;me). Nejvy&scaron;&scaron;&iacute; odhadnut&yacute; &uacute;daj o hmotnosti pro jedince o odhadovan&eacute; d&eacute;lce 14,34 metru (katalogov&eacute; označen&iacute; MSNM V4047) čin&iacute; 20 887 kilogramů. Nověj&scaron;&iacute; odhady hmotnosti spinosaura dosahuj&iacute; přibližně 6,4 až 7,5 tuny, což z něj st&aacute;le čin&iacute; jednoho z pěti největ&scaron;&iacute;ch dosud zn&aacute;m&yacute;ch teropodn&iacute;ch dinosaurů.&nbsp;&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Sun 13 Sep 2020 14:42:32 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/11854/spinosaurus/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Kouzlo zeleného pozadí
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/11167/kouzlo-zeleneho-pozadi/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/11167/kouzlo-zeleneho-pozadi/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/11000/11167/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;USA: VFX umělec, anim&aacute;tor a filmař &lt;strong&gt;Ian Hubert&lt;/strong&gt; z americk&eacute;ho Seattlu zveřejnil uk&aacute;zku z využit&iacute; zelen&eacute;ho pl&aacute;tna a poč&iacute;tačov&eacute; grafiky při tvorbě speci&aacute;ln&iacute;ch vizu&aacute;ln&iacute;ch efektů v jeho připravovan&eacute; internetov&eacute; s&eacute;rii &#34;Dynamo Dream&#34;. Jde o pokračov&aacute;n&iacute; jeho sci-fi s&eacute;rie Dynamo (2012) - obě financov&aacute;ny z př&iacute;spěvků na Patreonu. Ian děl&aacute; efekty pro hudebn&iacute; klipy, ale v roce 2018 spolupracoval na celovečern&iacute;m filmu Prospektor (hodnocen&iacute; čsfd: 57 %).&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Teaser:&nbsp;&lt;a href=&#34;https://www.youtube.com/watch?v=qG31WSioSxk&#34;&gt;https://www.youtube.com/watch?v=qG31WSioSxk&lt;/a&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Patreon:&nbsp;https://www.patreon.com/IanHubert&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&nbsp;&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Tue 23 Jun 2020 17:00:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/11167/kouzlo-zeleneho-pozadi/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Průhledné rakety
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/10801/pruhledne-rakety/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/10801/pruhledne-rakety/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/10000/10801/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;Jestli m&aacute;te voln&yacute;ch deset minut, můžete se v re&aacute;ln&eacute;m čase pod&iacute;vat, jak se spaluje palivo (a odděluj&iacute; n&aacute;drže) v americk&yacute;ch nosn&yacute;ch raket&aacute;ch &lt;strong&gt;Saturn V&lt;/strong&gt; (použ&iacute;van&aacute; v programu Apollo a Skylab), &lt;strong&gt;Space Shuttle&lt;/strong&gt; (použila se k vynesen&iacute; raketopl&aacute;nů Challenger a Columbia),&lt;strong&gt; Falcon Heavy&lt;/strong&gt; (v současnosti nejsilněj&scaron;&iacute; raketa) a &lt;strong&gt;Space Launch System&lt;/strong&gt; (zat&iacute;m je v pl&aacute;nu, m&aacute; nahradit star&scaron;&iacute; rakety).&nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Červen&aacute; barva znač&iacute; petrolej RP-1, oranžov&aacute; je kapaln&yacute; vod&iacute;k LH2 a modr&aacute; zase kapaln&yacute; kysl&iacute;k LOX.&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Fri 15 May 2020 15:00:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/10801/pruhledne-rakety/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Jak země bojují
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/10568/jak-zeme-bojuji/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/10568/jak-zeme-bojuji/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/10000/10568/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;Kr&aacute;tk&aacute; animace holadsk&eacute;ho studia MITSI, ve kter&eacute; je zobrazeno 10 zem&iacute; a jejich typick&yacute; způsob boje jejich arm&aacute;d.&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Tue 21 Apr 2020 13:00:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/10568/jak-zeme-bojuji/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Bitvy v historii lidstva
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/10515/bitvy-v-historii-lidstva/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/10515/bitvy-v-historii-lidstva/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/10000/10515/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;Youtube kan&aacute;l Cottereau vytvořil mapu s každ&yacute;m v&aacute;lečn&yacute;m konfliktem, kter&yacute; m&aacute; svůj čl&aacute;nek na Wikipedii. Jde o celkem 10 624 bitev a v&aacute;lek, kter&eacute; byly posb&iacute;r&aacute;ny z wiki str&aacute;nek v těchto jazyc&iacute;ch:&nbsp;angličtina, francouz&scaron;tina, němčina, &scaron;paněl&scaron;tina, portugal&scaron;tina, ital&scaron;tina, arab&scaron;tina, č&iacute;n&scaron;tina, ru&scaron;tina, řečtina, turečtina, chorvat&scaron;tina, japon&scaron;tina, d&aacute;n&scaron;tina, nor&scaron;tina, sloven&scaron;tina, holand&scaron;tina, pol&scaron;tina, maďar&scaron;tina, če&scaron;tina, hind&scaron;tina, hebrej&scaron;tina, baskičtina, bulhar&scaron;tina, rumun&scaron;tina, katal&aacute;n&scaron;tina, fin&scaron;tina, &scaron;v&eacute;d&scaron;tina, vietnam&scaron;tina, per&scaron;tina, indon&eacute;&scaron;tina a korej&scaron;tina.&nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Každ&aacute; dne&scaron;n&iacute; země je tam uvedena i se sv&yacute;mi předchůdci, např&iacute;klad: Turecko (Seleukovsk&aacute; ř&iacute;&scaron;e, Osmansk&aacute; ř&iacute;&scaron;e), Francie (Fransk&aacute; ř&iacute;&scaron;e, Prvn&iacute; Francouzsk&eacute; c&iacute;sařstv&iacute;), Německo (R&yacute;nsk&yacute; spolek, Německ&eacute; c&iacute;sařstv&iacute;), &Scaron;panělsko (Asturie, Kastilsk&eacute; kr&aacute;lovst&iacute;), atd.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Nejv&iacute;ce bitev se podle Wikipedie uskutečnilo v Evropě, což je d&aacute;no i z&aacute;kazem t&eacute;to str&aacute;nky v Č&iacute;ně a Turecku a nedostatkem dokumentace vojensk&yacute;ch z&aacute;znamů v někter&yacute;ch zem&iacute;ch.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Hudba: Hans Zimmer - &#34;Imagine the Fire&#34;&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Sat 18 Apr 2020 10:00:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/10515/bitvy-v-historii-lidstva/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Rychlost světla v reálném čase
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/8703/rychlost-svetla-v-realnem-case/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/8703/rychlost-svetla-v-realnem-case/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/8000/8703/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;Video vytvořen&eacute; britsk&yacute;m vědcem Dr. Jamesem O'Donoghuem, kter&yacute; pracuje pro japonskou vesm&iacute;rnou agenturu JAXA. Jeho vizualizace ukazuje re&aacute;lnou rychlost světla (299 792 458 m/s - 1 079 252 848,8 km/h) mezi objekty ve vesm&iacute;ru. Touto rychlost&iacute; se d&aacute; Země za sekundu oběhnout 7,5 kr&aacute;t, ze Země na Měs&iacute;c by to trvalo 1,255 sek., ze Země na Mars 3 min. a 2 sek. a ze Země ke Slunci 8 min. a 17 sek.&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Mon 07 Oct 2019 18:00:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/8703/rychlost-svetla-v-realnem-case/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Evoluce nejvyšších budov
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/8651/evoluce-nejvyssich-budov/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/8651/evoluce-nejvyssich-budov/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/8000/8651/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;3D animace mapuje nejvy&scaron;&scaron;&iacute; stavby světa od roku 1901 až do roku 2022, kdy by měla b&yacute;t v Dubaji dostavěna až 1300 metrů vysok&aacute; Dubai Creek Tower (sp&iacute;&scaron; bude m&iacute;t jen 928 m).&nbsp;&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Wed 02 Oct 2019 08:00:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/8651/evoluce-nejvyssich-budov/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Kometa Čurjumov-Gerasimenko
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/8472/kometa-curjumov-gerasimenko/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/8472/kometa-curjumov-gerasimenko/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/8000/8472/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;Sn&iacute;mky komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kter&eacute; v letech 2014-2016 poř&iacute;dila sonda Rosetta. Ta odstartovala dne 2. března 2004 po v&iacute;ce než 10 letech (6.srpna 2014) dorazila ke kometě a 10.z&aacute;ř&iacute; 2014 vstoupila na jej&iacute; oběžnou dr&aacute;hu. 12.listopadu 2014 přist&aacute;vac&iacute; modul sondy Rosetta, Philae, přist&aacute;l jako prvn&iacute; vesm&iacute;rn&eacute; plavidlo v historii na povrchu j&aacute;dra komety. Mise byla ukončena 30.z&aacute;ř&iacute; 2016 a v roce 2017 Evropsk&aacute; kosmick&aacute; agentura ESA zveřejnila v&iacute;ce než 400.000 poř&iacute;zen&yacute;ch sn&iacute;mků. Tento materi&aacute;l pak zpracovali anim&aacute;toři Christian Stangl a Wolfgang Stangl do kr&aacute;tk&eacute;ho filmu.&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Thu 12 Sep 2019 10:00:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/8472/kometa-curjumov-gerasimenko/</guid>
</item>
<item>
	<title><![CDATA[
		Poslední minuty letu 593
	]]></title>
	<link>https://www.navratdoreality.cz/video/6115/posledni-minuty-letu-593/</link>
	<description><![CDATA[
		<a href="https://www.navratdoreality.cz/video/6115/posledni-minuty-letu-593/"><img src="https://www.navratdoreality.cz/contents/videos_screenshots/6000/6115/390x218/1.jpg" border="0"><br>&lt;p&gt;23.března 1994, RUSKO: Z&aacute;znam z čern&eacute; skř&iacute;ňky (+ animace) z letounu Airbus A310 (tehdy st&aacute;l sedmdes&aacute;t milionů dolarů), kter&yacute; se zř&iacute;til asi 20 kilometrů v&yacute;chodně od Meždurečensku v rusk&eacute; Kemerovsk&eacute; oblasti. V&scaron;ech 75 lid&iacute; na palubě zahynulo. K trag&eacute;dii do&scaron;lo hlavně kvůli tomu, že pilot nechal sv&eacute;ho syna ř&iacute;dit letadlo.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Let č&iacute;slo 593 rusk&eacute; společnosti Aeroflot směřoval z moskevsk&eacute;ho leti&scaron;tě &Scaron;eremeťjevo na leti&scaron;tě Kai Tak v Hongkongu. Na palubě bylo 63 pasaž&eacute;rů (předev&scaron;&iacute;m asij&scaron;t&iacute; obchodn&iacute;ci), o kter&eacute; se staralo 12 členů pos&aacute;dky. V kokpitu byli vel&iacute;c&iacute; pilot kapit&aacute;n &lt;strong&gt;Danilov&lt;/strong&gt;, zastupuj&iacute;c&iacute; pilot kapit&aacute;n &lt;strong&gt;Jaroslav Kudrinskij&lt;/strong&gt; a druh&yacute; pilot &lt;strong&gt;Igor Piskarev&lt;/strong&gt; - v&scaron;ichni piloti 1.tř&iacute;dy. Ven z Moskvy letadlo vyvedl kapit&aacute;n Danilov, pak ř&iacute;zen&iacute; převzal Kudrinskij s prvn&iacute;m důstojn&iacute;kem Piskarevem. Ti později přepnuli ř&iacute;zen&iacute; na autopilota.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Nad Sibiř&iacute;, kdy už vět&scaron;ina cestuj&iacute;c&iacute;ch spala, se dal&scaron;&iacute; pilot &lt;strong&gt;Vladimir Makarov&lt;/strong&gt; (let&iacute;c&iacute; jako cestuj&iacute;c&iacute;) rozhodl, že vezme svou neteř a synovce na n&aacute;v&scaron;těvu do kokpitu. &Scaron;lo o&nbsp;12letou Janu a 16let&eacute;ho Eldara - děti pilota&nbsp;Kudrinsk&eacute;ho. Svou dceru posadil do pilotn&iacute;ho sedadla a řekl ji, ať d&aacute; ruce na ř&iacute;d&iacute;c&iacute; p&aacute;ku, ale nesah&aacute; na ž&aacute;dn&aacute; tlač&iacute;tka, zvl&aacute;&scaron;ť na to červen&eacute; - přep&iacute;nač autopilota. Ten totiž v t&eacute; chv&iacute;li ovl&aacute;dal letadlo a jeho dcera nemohla nijak ovlivnit let.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Pak Kudrinskij otočil tlač&iacute;tkem volby kurzu. T&iacute;m se nevypnul autopilot, ale umožnilo to zatočit letadlem m&iacute;rně doleva. Dcera si myslela, že letadlo ř&iacute;d&iacute;. Když vstala, Kudrinskij vr&aacute;til letadlo na nastaven&yacute; kurz a prvn&iacute; důstojn&iacute;k Piskarev vyslal m&iacute;stn&iacute; ř&iacute;d&iacute;c&iacute; věži jejich polohu. Pak při&scaron;el na řadu&nbsp;bratr Eldar, kter&yacute; tak&eacute; zkusil otočit p&aacute;kou a pohnout s letadlem. Ř&iacute;d&iacute;c&iacute; p&aacute;ka se v&scaron;ak pohybovala ztuha. Když s n&iacute; manipulovala sestra, &scaron;lo to snadno. Eldar nemohl přimět letadlo k zat&aacute;čce, protože ho autopilot udržoval v kurzu a proto to zkusil s vět&scaron;&iacute; silou. Zaseknutou p&aacute;ku tlačil nad&aacute;le doleva a při tom dos&aacute;hl č&aacute;stečn&eacute;ho vyřazen&iacute; autopilota (jeho odpojen&iacute; od př&iacute;čn&yacute;ch kormidel). Bez zvukov&eacute;ho sign&aacute;lu to indikovala pouze rozsv&iacute;cen&aacute; kontrolka, a tak si toho nikdo nev&scaron;iml. Jeho otec a dal&scaron;&iacute; piloti si totiž mezit&iacute;m pov&iacute;dali s Janou. Najednou se Eldar zeptal: &#34;Proč to zat&aacute;č&iacute;?&#34;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Airbus se začal pohybovat obloukem vpravo. To je obvykl&eacute; pro př&iacute;pad, kdy letadlo vstoup&iacute; do z&oacute;ny pobl&iacute;ž leti&scaron;tě a mus&iacute; z nějak&eacute;ho důvodu čekat na přist&aacute;n&iacute;. &#34;My už jsme v okruhu, jako vyčk&aacute;vac&iacute; vzorec...&#34; zn&iacute; na nahr&aacute;vce. N&aacute;klon překročil 45 stupňů a nastal&eacute; přet&iacute;žen&iacute; 4,8g br&aacute;nilo kapit&aacute;novi dostat se zpět k ř&iacute;zen&iacute;, kter&eacute; tak zůst&aacute;valo na jeho synovi.&nbsp;Najednou ze z&aacute;kladn&iacute; palubn&iacute; obrazovky zmizely povelov&eacute; ukazatele. Pos&aacute;dka teď neměla ž&aacute;dn&eacute; informace o kurzu nebo směru. Do&scaron;lo k &uacute;pln&eacute;mu odpojen&iacute; autopilota (v z&aacute;znamu to signalizuje zvuk alarmu). N&aacute;sledovalo kles&aacute;n&iacute; střemhlav rychlost&iacute; 3600 metrů za minutu - to způsobil bezpečnostn&iacute; syst&eacute;m: letadlo ztr&aacute;celo rychlost, a tak automatika zvolila střemhlav&eacute; kles&aacute;n&iacute;, aby letoun opět rychlost nabral. Druh&yacute; pilot Piskarev dok&aacute;zal otočit letadlo směrem vzhůru, ale pod př&iacute;li&scaron; prudk&yacute;m &uacute;hlem, což motory neut&aacute;hly. Airbus se pak spir&aacute;lovitě ř&iacute;til k zemi. V t&eacute;hle chv&iacute;li se dostal kapit&aacute;n zpět do sv&eacute;ho křesla a spolu s pilotem soustředili v&scaron;echny s&iacute;ly na to, aby vyvedli letoun ze smrtonosn&eacute;ho p&aacute;du. Od země je v&scaron;ak dělily jen stovky metrů, tedy pouh&eacute; sekundy.&nbsp;Nevěděli přesně, jak&aacute; je jejich v&yacute;&scaron;ka, jak daleko jsou od země.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Vy&scaron;etřovatel&eacute; se domn&iacute;vaj&iacute;, že Kudrinskij možn&aacute; ani nevěděl, že autopilota lze v tomto typu letounu odpojit jen č&aacute;stečně. Ru&scaron;t&iacute; piloti byli totiž zvykl&iacute;, že autopilot je buď zapojen, anebo odpojen, přičemž odpojen&iacute; ozn&aacute;m&iacute; zvukov&yacute; sign&aacute;l.&nbsp;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Největ&scaron;&iacute; &scaron;anci se zachr&aacute;nit piloti měli v př&iacute;padě, kdyby pustili ř&iacute;zen&iacute; a nechali automatick&yacute; bezpečnostn&iacute; syst&eacute;m situaci zvl&aacute;dnout.&nbsp;Letadlo m&aacute; zabudovan&yacute; mechanismus přežit&iacute;, kter&yacute; mu nedovol&iacute; zastavit, ani při velmi n&iacute;zk&eacute; rychlosti.&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;Jana a Eldar byli po nehodě pohřben&iacute; na Mitinsk&eacute;m hřbitově v Moskvě, kde kromě nich a jejich otce a str&yacute;ce odpoč&iacute;vaj&iacute; i oběti Černobylsk&eacute; hav&aacute;rie.&lt;/p&gt;</a>
	]]></description>
	<pubDate>Sun 06 Jan 2019 21:00:00 +0200</pubDate>
	<guid>https://www.navratdoreality.cz/video/6115/posledni-minuty-letu-593/</guid>
</item>

</channel>
</rss>