Animace Videa

Star Wars vtípek

Sat 21 Dec 2024 00:00:00 +0200

Starší, ale stále dobrý.

Jak funguje Fenakistiskop

Tue 01 Feb 2022 10:00:00 +0200

Ukázka fungování fenakistiskopu, prvního přístroje pro reprodukci pohyblivých obrázků, který v roce 1833 vynalezl Francouz Joseph Plateau.

Stavba Karlova mostu

Mon 19 Oct 2020 15:08:14 +0200

V rámci projektu praha-archeologická.cz vznikla 3D rekonstrukce stavby pilíře a klenebního pole Karlova mostu. Digitální model vytovřil a postprodukoval Tomáš Musílek, na věcnou správnost dohlížel Ing. arch. Ondřej Šefců a graficky spolupracoval Zdeněk Mazač. Projekt byl podporován Ministerstvem kultury jako součást Národních oslav 700. výročí narození císaře Karla IV. a je zařazen do programu Strategie AV21. Každý piliř vznikl v samostatné jímce ohraničené dřevěným kůly vymazanými hlínou. Z bednění byla pomocí čerpadel odčerpána voda, aby bylo možné položit základy. Zřejmě do úplného spodku pilíře byly do říčního dna zaraženy dřevěné piloty. Na dno poté byl položen dřevěný základový rošt vyztužený kulatými kameny svázanými kovanými kramlemi”, píše ing. arch. Ondřej Šefců.

Karlův most nahradil předchozí Juditin most, stržený roku 1342 při jarním tání ledů. Stavba nového mostu začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Praha se stala i díky kamennému mostu významnou zastávkou na evropských obchodních stezkách.

Karel IV. nechal přivést do Prahy Petra Parléře a i přesto, že za sebou neměl žádné významné dílo, pověřil ho dostavbou svatovítské katedrály a později i Karlova mostu. Účelem nového kamenného mostu bylo udělat ho hlavně odolnějším proti povodním. Toho bylo dosaženo větší výškou a posunutím mostu více k severu oproti jeho předchůdci Juditině mostu. A taktéž byly jeho pilíře uloženy hlouběji než se původně předpokládalo. Dokonce o více než 2 metry pod úroveň říčního dna. K tomu bylo potřeba vyrobit statné bednění, které dělníkům zajistilo, aby se dostali suchou nohou na dno řeky. S tehdejšími technickými možnostmi a silným proudem řeky Vltavy se jednalo o dost složitý počin.

Spinosaurus

Sun 13 Sep 2020 14:42:32 +0200

Takhle by podle počítačové animace mohl vypadat Spinosaurus („Trnitý ještěr“), což byl obrovský masožravý dinosaurus (teropod), který žil na území dnešní severní Afriky před asi 112 až 97 miliony let. V současnosti je obecně považován za největšího známého dravého dinosaura. Fosilie tohoto dinosaura poprvé objevil roku 1912 rodák z Čech, rakouský amatérský paleontolog Richard Mark graf. Od roku 2014 se pohled na tohoto tvora výrazně proměnil, dnes se obecně předpokládá, že žil převážně ve vodě a po souši se pohyboval netypicky po všech čtyřech (přičemž zadní končetiny měl relativně velmi krátké).

Největší udávané rozměry tohoto dravého obra činí přinejmenším 14 (nebo 16 až 18) metrů délky a kolem 10 tun hmotnosti. Některé odhady posouvají hmotnost k hodnotám 12 až 19 tun, což je na samotné hranici únosnosti pro dvounohého živočicha. Jenom lebka jednoho exempláře by prý v kompletním stavu byla dlouhá až 2,4 metru (i když oficiální odhady spíš hovoří o délce 1,75 m). Tím by Spinosaurus představoval zdaleka největšího dravého tvora, který kdy chodil po souši (a jehož fosilie již známe). Nejvyšší odhadnutý údaj o hmotnosti pro jedince o odhadované délce 14,34 metru (katalogové označení MSNM V4047) činí 20 887 kilogramů. Novější odhady hmotnosti spinosaura dosahují přibližně 6,4 až 7,5 tuny, což z něj stále činí jednoho z pěti největších dosud známých teropodních dinosaurů.

Kouzlo zeleného pozadí

Tue 23 Jun 2020 17:00:00 +0200

USA: VFX umělec, animátor a filmař Ian Hubert z amerického Seattlu zveřejnil ukázku z využití zeleného plátna a počítačové grafiky při tvorbě speciálních vizuálních efektů v jeho připravované internetové sérii "Dynamo Dream". Jde o pokračování jeho sci-fi série Dynamo (2012) - obě financovány z příspěvků na Patreonu. Ian dělá efekty pro hudební klipy, ale v roce 2018 spolupracoval na celovečerním filmu Prospektor (hodnocení čsfd: 57 %).

Teaser: https://www.youtube.com/watch?v=qG31WSioSxk

Patreon: https://www.patreon.com/IanHubert

Průhledné rakety

Fri 15 May 2020 15:00:00 +0200

Jestli máte volných deset minut, můžete se v reálném čase podívat, jak se spaluje palivo (a oddělují nádrže) v amerických nosných raketách Saturn V (používaná v programu Apollo a Skylab), Space Shuttle (použila se k vynesení raketoplánů Challenger a Columbia), Falcon Heavy (v současnosti nejsilnější raketa) a Space Launch System (zatím je v plánu, má nahradit starší rakety).

Červená barva značí petrolej RP-1, oranžová je kapalný vodík LH2 a modrá zase kapalný kyslík LOX.

Jak země bojují

Tue 21 Apr 2020 13:00:00 +0200

Krátká animace holadského studia MITSI, ve které je zobrazeno 10 zemí a jejich typický způsob boje jejich armád.

Bitvy v historii lidstva

Sat 18 Apr 2020 10:00:00 +0200

Youtube kanál Cottereau vytvořil mapu s každým válečným konfliktem, který má svůj článek na Wikipedii. Jde o celkem 10 624 bitev a válek, které byly posbírány z wiki stránek v těchto jazycích: angličtina, francouzština, němčina, španělština, portugalština, italština, arabština, čínština, ruština, řečtina, turečtina, chorvatština, japonština, dánština, norština, slovenština, holandština, polština, maďarština, čeština, hindština, hebrejština, baskičtina, bulharština, rumunština, katalánština, finština, švédština, vietnamština, perština, indonéština a korejština.

Každá dnešní země je tam uvedena i se svými předchůdci, například: Turecko (Seleukovská říše, Osmanská říše), Francie (Franská říše, První Francouzské císařství), Německo (Rýnský spolek, Německé císařství), Španělsko (Asturie, Kastilské královstí), atd.

Nejvíce bitev se podle Wikipedie uskutečnilo v Evropě, což je dáno i zákazem této stránky v Číně a Turecku a nedostatkem dokumentace vojenských záznamů v některých zemích.

Hudba: Hans Zimmer - "Imagine the Fire"

Rychlost světla v reálném čase

Mon 07 Oct 2019 18:00:00 +0200

Video vytvořené britským vědcem Dr. Jamesem O'Donoghuem, který pracuje pro japonskou vesmírnou agenturu JAXA. Jeho vizualizace ukazuje reálnou rychlost světla (299 792 458 m/s - 1 079 252 848,8 km/h) mezi objekty ve vesmíru. Touto rychlostí se dá Země za sekundu oběhnout 7,5 krát, ze Země na Měsíc by to trvalo 1,255 sek., ze Země na Mars 3 min. a 2 sek. a ze Země ke Slunci 8 min. a 17 sek.

Evoluce nejvyšších budov

Wed 02 Oct 2019 08:00:00 +0200

3D animace mapuje nejvyšší stavby světa od roku 1901 až do roku 2022, kdy by měla být v Dubaji dostavěna až 1300 metrů vysoká Dubai Creek Tower (spíš bude mít jen 928 m).

Kometa Čurjumov-Gerasimenko

Thu 12 Sep 2019 10:00:00 +0200

Snímky komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, které v letech 2014-2016 pořídila sonda Rosetta. Ta odstartovala dne 2. března 2004 po více než 10 letech (6.srpna 2014) dorazila ke kometě a 10.září 2014 vstoupila na její oběžnou dráhu. 12.listopadu 2014 přistávací modul sondy Rosetta, Philae, přistál jako první vesmírné plavidlo v historii na povrchu jádra komety. Mise byla ukončena 30.září 2016 a v roce 2017 Evropská kosmická agentura ESA zveřejnila více než 400.000 pořízených snímků. Tento materiál pak zpracovali animátoři Christian Stangl a Wolfgang Stangl do krátkého filmu.

Poslední minuty letu 593

Sun 06 Jan 2019 21:00:00 +0200

23.března 1994, RUSKO: Záznam z černé skříňky (+ animace) z letounu Airbus A310 (tehdy stál sedmdesát milionů dolarů), který se zřítil asi 20 kilometrů východně od Meždurečensku v ruské Kemerovské oblasti. Všech 75 lidí na palubě zahynulo. K tragédii došlo hlavně kvůli tomu, že pilot nechal svého syna řídit letadlo.

Let číslo 593 ruské společnosti Aeroflot směřoval z moskevského letiště Šeremeťjevo na letiště Kai Tak v Hongkongu. Na palubě bylo 63 pasažérů (především asijští obchodníci), o které se staralo 12 členů posádky. V kokpitu byli velící pilot kapitán Danilov, zastupující pilot kapitán Jaroslav Kudrinskij a druhý pilot Igor Piskarev - všichni piloti 1.třídy. Ven z Moskvy letadlo vyvedl kapitán Danilov, pak řízení převzal Kudrinskij s prvním důstojníkem Piskarevem. Ti později přepnuli řízení na autopilota.

Nad Sibiří, kdy už většina cestujících spala, se další pilot Vladimir Makarov (letící jako cestující) rozhodl, že vezme svou neteř a synovce na návštěvu do kokpitu. Šlo o 12letou Janu a 16letého Eldara - děti pilota Kudrinského. Svou dceru posadil do pilotního sedadla a řekl ji, ať dá ruce na řídící páku, ale nesahá na žádná tlačítka, zvlášť na to červené - přepínač autopilota. Ten totiž v té chvíli ovládal letadlo a jeho dcera nemohla nijak ovlivnit let.

Pak Kudrinskij otočil tlačítkem volby kurzu. Tím se nevypnul autopilot, ale umožnilo to zatočit letadlem mírně doleva. Dcera si myslela, že letadlo řídí. Když vstala, Kudrinskij vrátil letadlo na nastavený kurz a první důstojník Piskarev vyslal místní řídící věži jejich polohu. Pak přišel na řadu bratr Eldar, který také zkusil otočit pákou a pohnout s letadlem. Řídící páka se však pohybovala ztuha. Když s ní manipulovala sestra, šlo to snadno. Eldar nemohl přimět letadlo k zatáčce, protože ho autopilot udržoval v kurzu a proto to zkusil s větší silou. Zaseknutou páku tlačil nadále doleva a při tom dosáhl částečného vyřazení autopilota (jeho odpojení od příčných kormidel). Bez zvukového signálu to indikovala pouze rozsvícená kontrolka, a tak si toho nikdo nevšiml. Jeho otec a další piloti si totiž mezitím povídali s Janou. Najednou se Eldar zeptal: "Proč to zatáčí?"

Airbus se začal pohybovat obloukem vpravo. To je obvyklé pro případ, kdy letadlo vstoupí do zóny poblíž letiště a musí z nějakého důvodu čekat na přistání. "My už jsme v okruhu, jako vyčkávací vzorec..." zní na nahrávce. Náklon překročil 45 stupňů a nastalé přetížení 4,8g bránilo kapitánovi dostat se zpět k řízení, které tak zůstávalo na jeho synovi. Najednou ze základní palubní obrazovky zmizely povelové ukazatele. Posádka teď neměla žádné informace o kurzu nebo směru. Došlo k úplnému odpojení autopilota (v záznamu to signalizuje zvuk alarmu). Následovalo klesání střemhlav rychlostí 3600 metrů za minutu - to způsobil bezpečnostní systém: letadlo ztrácelo rychlost, a tak automatika zvolila střemhlavé klesání, aby letoun opět rychlost nabral. Druhý pilot Piskarev dokázal otočit letadlo směrem vzhůru, ale pod příliš prudkým úhlem, což motory neutáhly. Airbus se pak spirálovitě řítil k zemi. V téhle chvíli se dostal kapitán zpět do svého křesla a spolu s pilotem soustředili všechny síly na to, aby vyvedli letoun ze smrtonosného pádu. Od země je však dělily jen stovky metrů, tedy pouhé sekundy. Nevěděli přesně, jaká je jejich výška, jak daleko jsou od země.

Vyšetřovatelé se domnívají, že Kudrinskij možná ani nevěděl, že autopilota lze v tomto typu letounu odpojit jen částečně. Ruští piloti byli totiž zvyklí, že autopilot je buď zapojen, anebo odpojen, přičemž odpojení oznámí zvukový signál.

Největší šanci se zachránit piloti měli v případě, kdyby pustili řízení a nechali automatický bezpečnostní systém situaci zvládnout. Letadlo má zabudovaný mechanismus přežití, který mu nedovolí zastavit, ani při velmi nízké rychlosti.

Jana a Eldar byli po nehodě pohřbení na Mitinském hřbitově v Moskvě, kde kromě nich a jejich otce a strýce odpočívají i oběti Černobylské havárie.