Amerika Videa

20. léta

Tue 02 Apr 2019 16:00:00 +0200

Krátké video zachycující život v Americe ve 20. letech 20. století.

Jaguár vs. kajman

Tue 05 Mar 2019 20:00:00 +0200

Jaguáři jsou na západní polokouli největší kočkovité šelmy a třetí největší na světě (před ním už jsou jen tygři a lvi).

Vyskytují se v Mexiku, Střední Americe nebo Argentině. Jsou to samostatní predátoři, zdatní plavci a v potravním řetězci jsou na vrcholu (kromě člověka nemá jaguár žádněho predátora).

Stavbou těla a zbarvením se velmi podobají levhartům, ale jejich tělo je robustnější a většinou také větší. Průměrná váha jedince se pohybuje v rozmezí 56–96 kilogramů, největší z nich ovšem mohou vážit až 158 kilogramů. Výška v kohoutku je až 76 cm. Skus jaguára je velmi silný, a to i v porovnání s ostatními velkými kočkami. Ze savců má větší skus už jen hyena skvrnitá. Díky tomu mohou lovit i krunýřem opatřené plazy a používat neobvyklou metodu usmrcování – prokousnutí lebky a narušení mozku kořisti.

Černě zbarvení jaguáři (někdy také nazýváni jako černí panteři) jsou důsledek melanismu, což je černé zbarvení pokožky.

Kvůli ztrátě přirozeného prostředí a konfliktům s lidmi jsou jaguáři ohrožení.

Harpyje pralesní

Sun 03 Mar 2019 17:00:00 +0200

Harpyje pralesní (Harpia harpyja) obývá deštné pralesy Střední a Jižní Ameriky. Je to největší a nejsilnější dravec deštného pralesa a jeden z největších orlů na světě.

Samice mohou vážit až 9 kilo a rozpětí jejich křídel je až 2 metry. Samci jsou pak výrazně menší (kolem 5 kilo). Harpyje mají masivní zobák, mohutné silné nohy a drápy, které mohou měřit až 13 centimetrů. Loví opice (například vřešťany nebo malpy), hady, lenochody nebo třeba vačice. Samice unese až devět kilogramů těžkou kořist a údajně někdy uloví i malé indiánské dítě. Mezi korunami stromů se dokáže proplétat rychlostí až 90 km za hodinu s mimořádnou obratností, kterou jí zajišťuje dlouhý ocas. Hnízda mají umístěná vysoko na stromech a mohou mít průměr až 1,5 m. Samice snáší jedno či dvě vejce, která zahřívá 56 dní. Mláďata jsou schopna letu až za 140 dní. Rodiče je pak dalšího půl roku krmí na hnízdě. Mládě pak zůstává v blízkosti hnízda i několik let. Mladé vyvádějí jen jednou za tři roky a většinou odchovají z každé snůšky jen jedno mládě.

Kvůli kácení pralesů a zásahům člověka (zemědělství nebo lov) patří harpyje k ohroženým druhům a jsou přísně chráněné.

Skleněné žáby

Mon 04 Feb 2019 14:00:00 +0200

Žáby rosněnky (rod Hyalinobatrachium) patří k tzv. "skleněným žábám". Na břiše mívají průhlednou kůži, takže jsou jim vidět některé vnitřní orgány. Nově objevené rosněnce Hyalinobatrachium yaku, kterou přírodovědci našli v amazonské džungli na území Ekvádoru, je vidět i její tlukoucí srdce. Rosněnky dorůstají velikosti kolem 3 cm, jsou dravé a vedou osamělý noční život. Pohybují se jen po malém území a do vody, okolo které žijí, nelezou. Jejich zdrojem potravy jsou hlavně hmyzáci.

Co se týče páření, trvá kolem 3 hodin a dochází k němu večer. Samice uvolní přibližně 20 až 50 vajíček, která jsou následně oplodněna samcem. Ráno samice přenese asi centimetrová vajíčka do "želatinového" hnízda. Ta jsou přilepená většinou na horní straně listů až 3 m nad vodou. Po osmi až dvaceti dnech se z vajíček vylíhnou pulci a následně spadnou přímo vody.